Pětice muzikantů vydala 19. února zbrusu novou desku Taking One For The Team. O směrech, kterými se kapela na aktuálním materiálu vydává, s námi mluvil kytarista Sebastien Lefebvre. Dvoustránkový rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání časopisu Rock & All. Nové písně tuzemským fanouškům SIMPLE PLAN naservírují 5. března v pražské Malé sportovní hale.
„Víme, že by si spousta našich posluchačů přála návrat k ryze pop punkovému zvuku, ale nechceme točit pořád dokola jednu a tu samou desku,“ řekl Sebastien k albu, které překvapivě nabízí dost svižných a energických skladeb. I když nějaký ten popový úlet se na něm stejně objeví.
„Třeba náš první singl I Don’t Wanna Go To Bed a zároveň jedna z prvních hotových skladeb byl mezi námi dlouho diskutovanou písní. Neměli jsme stále jasno, zda ji na desku dáme, nebo ne. Řekli jsme si: „Je to píseň Simple Plan, zní skvěle, takže na album patří.“ Chtěli jsme album osvěžit, nabízí se paralela se skladbou Summer Paradise, kde s námi zpíval Sean Paul,“ obhajuje kytaristu jednu z nejdiskutovanějších písní, kterou kdy kapela natočila.
PROMĚNY SIMPLE PLAN
Když v roce 2002 vyšel debut kapely v podobě CD No Pads, No Helmets… JustBalls, nešlo ho neminout. Doba přála poppunkovým kapelám v podobě Blink-182, Sum 41 či Good Charlotte a prvotina Simple Plan se směle zařadila mezi ty lepší nahrávky dané periody. Typický neučesaný zvuk šel ruku v ruce s energickými písněmi, kterým ještě tak výrazně nedominoval nasládlý hlas frontmana Pierra Bouviera. S úspěchem a stále se rozšiřující diskografií však Simple Plan postihl zásadní nešvar, který autor tohoto článku doposud zcela nestrávil – vyměkli, začali točit ve větší míře jasně cílené melodické dívčí lovesongy a sklouzávali stále víc k popovému zvuku. U posledních nahrávek nad nimi po pár posleších začal lámat hůl. Nikdy by ho totiž nenapadlo, že solidní poppunková banda začne točit songy typu Summer Paradise, Astronaut či nejnověji singlu I Don’t Wanna Go To Bed, který svou vlezlostí a stupiditou aspiruje na nejhorší píseň v diskografii kanadské pětice. Což je škoda, protože nová deska rozhodně za poslech stojí.
Milan Říský
Loading...
