Legendy nu-metalu Korn jsou stále dravci

Letošní jaro je pro české příznivce řádně nabroušených kytar obzvlášť příznivé. Ve Foru Karlín se hned druhý den po středeční australské metalcorové smršti Parkway Drive (čtěte ZDE) představili numetaloví matadoři Korn spolu s Heaven Shall Burn a Hellyeah. Korn k nám zavítali už po několikáté. Před koncertem v Praze se tak nabídla otázka, proč je navštívit i tentokrát? Důvodů se našlo během večera hned několik, nasvědčovalo tomu i vyprodané Forum Karlín.

Stále častěji jsme svědky toho, že nás management kapely nebere jako nějakou podřadnou lokaci a sestavy doprovodných kapel se nečlení na západní a východní Evropu. Ve formě předkapel Hellyeah a Heaven Shall Burn jsme tak obdrželi pěkně hezky to samé, jako ostatní evropské lokace. Navíc každá z nich dostala odpovídající časový prostor. Sice to vedlo k tomu, že hlavní vystupující nehráli dvě hodiny, ale i tak, Korn narvali všechno podstatné do půl druhé hodiny. Dostalo se tak na většinu klíčových hitů od Freak On a Leash po Blind, kdy pohyb publika dosahoval úrovně bublajícího hrnce při slavném vystoupení Korn na Woodstocku 99. Došlo ale i na nové skladby typu Rotting in Vain nebo Insane.

V polovině setlistu oživil koncert svým sólovým vystoupením bubeník Ray Luzier, který v kapele slaví deset let jako stabilní člen. Jeho předchůdce David Silveria si to možná nemyslí, ale tenhle chlapec má rytmus v těle, nemluvě o jeho zálibě v akrobacii s paličkami. Byl navíc umístěn všem krásně na očích, a proto i často ošlehán plynovými efekty s konfetami. Když proto v druhé půlce přišel nějaký další chytlavý moment, nešlo dělat nic jiného, než se nechat strhnout bublajícím davem dalších věrných fanoušků v nu-metalových uniformách.

Akce tohoto typu přitáhla přirozeně i jednoduší existence, se kterými si občas neporadila ani rozmanitá ochranka, avšak díky výborné show člověk překousl i to občasné polití pivem.

Text: Dan Sywala, Foto: Michal Straka

0