Skotská kytarovka BIFFY CLYRO letos slaví 20 let působení na hudební scéně. Nečeká ji však žádný výroční koncert, natož velkolepé oslavné turné: místo toho si dává trochu oraz a pouští se do práce na nové desce.
Je tomu mimochodem přesně rok, co k nám Biffy Clyro zavítali naposledy jako jedni z headlinerů Rock for People 2014. Řada návštěvníků si ale ještě před začátkem festivalu stěžovala, že nejde o žádné velké jméno, nýbrž o malou klubovou kapelu. Jsou Biffy Clyro pouze malou kapelou? A jaké mají ambice do budoucnosti?
Dva bratři a Simon
Biffy Clyro založili poměrně mladí muzikanti, kteří vydrželi ve stejné sestavě až do dneška. V roce 1995 oslovil tenkrát patnáctiletý zpěvák a kytarista Simon Neil svého stejně starého kamaráda Jamese Johnstona, jestli by s ním nechtěl začít hrát. Ten souhlasil a o něco později do kapely přivedl své dvojče, bubeníka Bena Johnstona, se kterým jako trio brzy odehráli svůj první koncert. V té době ještě pod názvem Skrewfish.
Následovaly dva roky tvrdé práce a skládání písní, po kterých se Biffy Clyro přesunuli do Glasgow. Tam je čekalo studium na místních univerzitách. A snad i lepší budoucnost pro jejich kapelu.
http://www.youtube.com/watch?v=NDmeMjsV35U
Od kontroverze k mainstreamu
Poté, co odehráli několik koncertů v okolí Glasgow, přišel důležitý zlom. Kromě zvýšeného zájmu publika tito tehdy sedmnáctiletí rockeři neunikli také pozornosti Dee Bahla, který se krátce nato stal jejich manažerem.
Díky Bahlovi se v roce 1999 dočkali oficiálního vydání svého singlu Iname, který posléze poprvé zazněl v rádiu. Na základě této skladby Biffy Clyro dostali možnost nahrát u vydavatelství Electric Honey své první čtyřskladbové EP s poněkud krkolomným názvem Thekidswhopoptodaywillrocktomorrow.
Ten rok si zahráli na menším pódiu obřího festivalu T in the Park, kde je objevil jeden ze zástupců nezávislého hudebního vydavatelství Beggars Banquet, s nímž brzy podepsali smlouvu.
Následovala debutová studiová nahrávka Blackened Sky, která odstartovala poměrně četné koncertování po celé Británii. Rok poté Biffy Clyro vydávají o něco propracovanější album The Vertigo Of Bliss, jež stejně jako předchozí nahrávku produkoval Chris Sheldon. Už měl za sebou zkušenosti s nahráváním desek Foo Fighters, Pixies, Radiohead, Feeder nebo Anthrax.
Kontroverzní obal alba, který nakreslil komiksový autor Milo Manara a na němž se sexuálně sebeuspokojuje mladá žena, vyvolal mírnou vlnu pohoršení. Avšak současně byl také v časopise Short List zařazen mezi „50 nejvíce cool obalů desek, které kdy byly stvořeny“.
V roce 2004 vychází Infinity Land, na kterém Biffy Clyro zabrousí do experimentálnějších vod a celkově trochu „potemní“. Jak hudebně, tak textově.
https://youtu.be/j6xBvnsuuxQ medicinebay
Úspěch ze skládačky
Skutečného úspěchu se však dočkávají až v roce 2007 s deskou Puzzle, která byla vydána u labelu 14th Floor. Při nahrávání tohoto alba si kapela uvědomila, že její původní zvuk již dosáhl maxima. Proto se rozhodla pro trochu jiný, přímočařejší přístup ke skládání. Texty jsou z velké části ovlivněny úmrtím matky zpěváka Simona Neila.
Zaznamenat můžeme také výrazný posun k mainstreamovějšímu rocku a úbytek hudebních experimentů, tak typických pro jejich dosavadní tvorbu.
Následovaly dva roky obřích koncertů po boku kapel jako Muse, The Who, Red Hot Chili Peppers, The Rolling Stones, Linkin Park, Queens Of The Stone Age nebo vystoupení na mamutích festivalech jako Download, Glastonbury nebo T in the Park.
Neznámá hlavní hvězda
Stále ještě ale chyběl krůček ke slávě. A ten přišel s albem Only Revolutionsv roce 2009, kdy se Biffy Clyro stali doslova senzací. Nová deska se objevovala na předních příčkách hitparád po celém světě a během pár měsíců se prodalo přes 300 tisíc kusů nosičů. Koncem roku 2009 měli Biffy Clyro také poprvé dorazit do Česka.
Vystoupení však muselo být spolu se zbytkem turné odloženo, protože přišla nabídka, která se neodmítá: dvoutýdenní koncertování po boku Muse. Až o rok později Biffy Clyro zahráli v pražském klubu Lucerna Music Bar.
http://www.youtube.com/watch?v=H_4dxFZ5zzY
Rok 2013 s sebou přináší klenot v podobě dvacetiskladbového dvojalba Opposites. Na něm se podepsalo pár negativních událostí – těžká závislost na alkoholu bubeníka Bena Johnstona nebo potrat manželky frontmana Simona Neila.
Vše zlé je ale i k něčemu dobré: Biffy Clyro sbírají úspěchy a také se v plné parádě vracejí do Prahy, kde ve vyprodaném klubu Roxy rozpoutávají zběsilé rock’n’rollové peklo. Svým velkolepým vystoupením na přehlídce Rock for People o rok později potvrdili, že jsou skutečně velkou koncertní skupinou.
S příchodem nového roku se ale soubor rozhodl, že současná sezóna, během níž se zaměří na nahrávání nového materiálu, bude spíše oddychová. Není kam spěchat. Biffy Clyro si chtějí Biffy Clyro dát na této desce opravdu záležet. Kdo ví, kam se s ní ještě mohou posunout…
Tashi Erml
Srovnejte ukázku z jejich experimentálního období Infinity Land (track Wave upon wave… výše) a “přímočařejšího” období současného (Black Chandlier níže).
Která z poloh vám sedne víc?
Napište nám svůj názor sem do dizkuze