Řadou hudebních publicistů bývá DAVID BOWIE označován za hudebního chameleona. Jenže takového zjednodušení si popový elegán nezaslouží. Především proto, že v 70. letech to byl on, kdo stál na čele pelotonu. To on vnášel do hudebního světa divadelní prvky, zažehl plamen glam rocku, neo-romantiky, zpřístupnil široké veřejnosti avantgardní výboje, minimalismus, krautrock a další revoluční, ovšem na okraji fungující žánry. Ne každá perioda jeho téměř padesátileté kariéry se dá brát za zcela úspěšnou nebo dokonce revoluční. Žádnou z těch, které vám nabízíme, ale nelze vynechat, pokud máme Bowieho obraz předložit pokud možno celistvý. (A to jsme vynechali jeho filmovou, producentskou nebo výtvarnou uměleckou kariéru).
1. 1969 – Space Oddity – Zrození Majora Toma. První hit v britské Top5.
2. 1972 – Ziggy Stardust – Vpád první androgynní postavy do dějin pop music.
3. 1974-5 – Diamond Dogs/Young American – Distopický soul funk.
4. 1976 – Thin White Duke – Další fiktivní postava Davida Bowieho.
5. 1977-9 – Berlínská trilogie – Hudební experimenty, krautrock a pop.
6. 1980 – Scary Monsters – Novovlnné období. Vliv na Novoromantické a následně gotické hnutí.
7. 1983 – Let’s Dance – Disko horečka. Druhý prodejní a mainstreamový sukces.
8. 1993-7 – Black Tie White Noise/1.Outside/Earthling – Tanečně industriální oblouznění.
9. 1999-2011 – Neoklasické období – Kruh se uzavírá. David si po letech podmanil písničkářský poprock, ze které původně vyšel, ovšem obohacený o horskou dráhu zkušeností dlouhé kariéry.
10. 2013-6 – Loučení – Nejdříve poprockový, posléze experimentální, znepokojivý, přesto elegantní epitaf. Odchod se vztyčenou hlavou.
Pavel Zelinka
Loading...
