Jak jsme již psali, Gene Hoglan, bubeník, jenž se objevil na deskách TESTAMENT, DEATH, STRAPPING YOUNG LAD a řady dalších, cítí mentální blok, když se padne zmínka o tom, jak nahrával party na album Fear Factory Mechanize (více zde).
Jeden z bývalých kmenových členů Fear Factory, rovněž bubeník Raymond Herrera, se k tomu také vyjádřil: „Byl jsem opravdu překvapen, že použili naprogramované bicí. Původně jsem o tom uvažoval na desku Archetype. Pohrával jsem si s myšlenkou to takhle nahrát… Ale vždycky, když jsme to udělali, znělo to strašně vyčpěle. Všechny naše demáče byly nahrané s elektronickým bubeníkem, ale vždy zněly neuvěřitelně suše.“
Dlužno dodat, že jsou alba, na nichž Herrera bubnoval a lze vážně pochybovat, že byly nahrány lidskou rukou.
Bicí má pěkný. Snad je někdy použil i ve studiu
Kdyby nedal toto prohlášení, nevím, jestli existuje někdo, kdo si myslel, že album Digimortal je dílem člověka. Každý úder je tak vyčištěný a k metronomu na setiny srovnaný, že o účasti tvora pozemského typu jsme dosud pochybovali.
http://www.youtube.com/watch?v=X2OMQx5HsJA
Jaký je vlastně váš názor na počítačem upravované bicí? Kde je ta míra touhy po preciznosti a už úplné „dehumanizaci“ bicích partů? Nebo tohle na deskách nevnímáte? Co preferujete vy? A co na to Jan Tleskač?
J.J.Šimon
Loading...
