různí interpreti

Nové brněnské vydavatelství Dysphoricam Audio productions debutuje prostřednictvím krásné vinylové 2LP desky Jiná hudba, jejíž podtitul říká vše podstatné. Podílí se na ní osm tuzemských seskupení rozmanitého ražení, které na ni přispěly výhradně novým, jinde nevydaným materiálem. Avšak nejen pro tuto exkluzivitu obsahu vážně stojí za pozornost.

Brněnské těleso Blachut nabízí akordeonem vyzdobený „kraut-core“, jak samo sebe označuje. Rozumějte sice nesnadno uchopitelnou, leč na každý pád interesantní muziku.
Hned dvanácti krátkými skladbami pojmenovanými podle jednotlivých měsíců v roce přispělo prachatické akustické trio Masáž. Propracovanou alternativní hudbu ženou vpřed rychlopalné bicí Miroslava „Čerta“ Čertíka, jinak kapelníka kultovní grind/crustcorové party Gride – a k tomu jako pomyslná třešnička na už tak lákavém dortu texty/básně J. H. Krchovského.

Dalšího drtivě hrajícího bubeníka v kombinaci s něčím, co byste nejspíš nečekali, totiž s freejazzovým saxofonem, najdete v již zavedené ostravské formaci Massola, která před časem pronikla i respektovanou přehlídku Malá Alternativa. Výsledkem počínání této dvojice je naprosto strhující jazz/grind: troufám si tvrdit, že John Zorn by měl radost z toho, že jeho projekty Painkiller a Naked City mají v Česku následovníka.

Ohne Stunde Minuten (jejichž základnou je Most) jsou vlastně Eine Stunde Merzbauten s jiným názvem. Čili pokračovatelé Napalmed čili totální hlukové šílenství, noise/industrial jen pro toho nejotrlejšího posluchače. I když… Tentokrát je v tom i překvapivě hodně náznaků skutečné hudby a ve skladbě příznačně nazvané OSMinut si své tudíž možná najde i „běžnější jedinec“.

Skupiny eá (Suchá) a Mankurt (Lázně Bohdaneč) holdují rytmicky složitě strukturovanému mathcoru, ale každá jinak. Instrumentální eá chvílemi přecházejí až do jakéhosi moderního jazz rocku – vynikající! Mankurt jsou proti nim svým soundem a aranžemi daleko metalovější, využívají i surový vokál, a nejen proto zacházejí až někam do death metalu, ovšem v extrémně progresivní formě. Také velmi dobré.

Ještě o něco avantgardnější death metal vrcholně technického rázu předkládají Duobetic Homunkulus z Brandýsa nad Labem, které tvoří dva bývalí členové jiné nadmíru excentrické kapely !T.O.O.H.! Další z vrcholů celé desky – už by to konečně chtělo druhé album, pánové!

Nachttante (Brno) se popisují jako „instrumentální dark/sludge/jazz“. Co to je? Je to pomalé, „zadoomané“, až minimalisticky repetitivní – a opět velice působivé.

Shrňme to: Jiná hudba rovná se nesmírně zajímavá a záslužná kompilace. Chci věřit tomu, že bude aspoň ve fajnšmekrovských kruzích náležitě oceněna a vydavatele tenhle silně nekomerční počin nezruinuje.

4/5

Petr Korál

0