HELENA BLEHÁROVÁ

Rubrika:  Recenze, publikováno: 17.11.2023
HELENA BLEHÁROVÁ

Titul: Jazzové útesy

Vydavatel: TOMÁŠ PADEVĚT

Total time: 70.28 + 73:18 (2CD)

Žánr: POP

Hodnocení alba

V polovině šedesátých let napsal Jiří Černý v knize Zpěváci bez konzervatoře: „Dnes už u nás je několik desítek hudebníků, kteří se zabývají z větší části jazzem. Ale zpěvačka pouze jediná: Helena Blehárová, sólistka brněnského Orchestru Gustava Broma. Z toho na jedné straně vyplývá, že ryzí jazzový zpěv u nás stále ještě nemá dost posluchačů, na druhé pak, že se asi Bromovi vyplatilo angažovat neznámou dvacetiletou dívku ze Žiliny a za dva roky s ní sjezdit půl Evropy.“ Dívka ze Žiliny už v Brně zůstala a v roce jejích 80. narozenin jí Tomáš Padevět sestavil a vydal reprezentativní dvojalbum Jazzové útesy. Ze 43 vybraných písní byla většina natočena právě s excelentním Bromovým orchestrem.

Už úvodní skladba Jaromíra Hniličky Bažina ukazuje, že Blehárová přesvědčivě zvládala náročnou a osobitou jazzovou produkci. Byla natočena v brněnském rozhlasu a vychází teď úplně poprvé, po šedesáti letech. Podobných ambiciózních skladeb tehdy vzniklo víc, ale talentované zpěvačce bylo jasné, že si takto sice získá uznání odborné kritiky, ale jen těžko se uživí. Proto hledala i jinde: písničky pro ni psali Petr Ulrych nebo Ján Lehotský, krátce spolupracovala se Synkopami 61 (píseň Týden bláznů však ukazuje, že to nebylo úplně šťastné spojení).

Nejlépe se však asi vždy cítila v jazzových standardech: Too Darn Hot sice nezpívala s takovým drivem jako Ella Fitzgeraldová (spíše tady připomíná June Christyovou, která ostatně byla její oblíbenou zpěvačkou), ani April In Paris nemá v jejím podání tak hlubokou procítěnost, jakou té písni dala Billie Holidayová. Ale to srovnáváme se světovou špičkou; když zůstaneme u československých, možná evropských poměrů, nikdo Heleně Blehárové nemůže upřít její prominentní postavení.

Kvality jazzových skladeb, dominujících tomuto výběru, jsou nesporné. Helena Blehárová však zpívala i pop music a tam často sahala vedle. Sama už v roce 1971 řekla „mnoho mých písní nemá ani cenu zmiňovat, byly bezobsažné“. Bohužel pak v natáčení zbytečných skladeb dál pokračovala. První vlastní album jí vyšlo u slovenského Opusu až roku 1976, a nebyl to opravdu žádný zázrak. Na nový výběr z něj byla zařazena jen jedna skladba: Predposledný jesenný den. Pečlivý výběr skladeb pro Jazzové útesy teď ukazuje, v čem byla Helena Blehárová vždy dobrá.

Dvojalbum má pěkný, šestnáctistránkový booklet se spoustou fotografií a obsažným průvodním textem Tomáše Padevěta. Pokud jde o informace k jednotlivým skladbám; v rozhlasových databázích bývá spousta chyb a u takovéhoto počinu, kde je spousta letitých, ale teprve nyní prvně vydávaných skladeb, je skoro vyloučeno, aby všechny informace byly zaručeně přesné. Takže se do bookletu pár chyb dostalo: jako autor jednoho z nejčastěji nahrávaných jazzových standardů Alexander’s Ragtime Band je uveden Benny Goodman. Ten však byl v době vzniku skladby ještě kojencem. Napsal ji Irving Berlin. Píseň Somewhere (z West Side Story) je správně přiřčena Leonardu Bernsteinovi, ovšem chybí autor textu Stephen Sondheim.

Celkově vzato: jde o cenný vydavatelský počin, který jistě potěší mnohé pamětníky, ale hlavně zpřístupňuje nahrávky, které by jinak v archivech asi odpočívaly navěky. A ti, kdo jméno Heleny Blehárové dosud neslyšeli nebo měli o jejím repertoáru jen neúplné představy, jistě budou po poslechu dvojalba příjemně překvapeni.

4/5

Jaroslav Riedel

(Navštíveno 118krát, z toho 1krát dnes)
0
 

Tagy