Titul: Soft Heart Attack
Vydavatel: WISEMUSIC
Total time: 31:58
Žánr: INDIE ROCK
Hodnocení alba
Zhruba před deseti lety se na čele pomyslného pelotonu pražských indie kytarovek nacházely mj. spolky Airfare a A Banquet. Koho by tenkrát napadlo, že tehdejší konkurenti jednou spojí své síly a opřou se do toho společně! Deaf Heart totiž tvoří členové obou dnes již zaniklých formací: z Airfare pochází zpěvák a kytarista Thomas J. Lichtag a v A Banquet hrál na basu Michael Vácha. Ten byl později frontmanem Rituálů a zde je v pozici hráče na kytaru a klávesy. V novém seskupení kromě nich figurují baskytarista Tomáš Lacina (jinak České srdce a Ewa Farna) a bubeník Adam Vychodil (jinak Lenny).
Sami Deaf Heart o sobě prohlašují, že jsou „autentickej mix starýho dobrýho rock’n’rollu a punk rocku, 80s synťáků a krádeží z popu až po rap“, a třebaže k podobným PR tvrzením je nutno vždy přistupovat ostražitě, v tomto případě to vážně sedí. Jinými slovy, výsledkem počínání téhle kapely je naprosto sebevědomě znějící a převážně docela syrově znějící muzika (např. hutná a průrazná Smells Like Cash zavání devadesátkovým crossoverovým nářezem), v níž ale „nezávislou“ neučesanost vyvažuje bravurně vyvinutá schopnost psát elegantní popové melodie, které se efektně – a efektivně – proplétají zdravým rockovým základem a posouvají ho o pomyslný level výš.
Jakási pocitová návaznost hlavně na Airfare tu je zřetelná, avšak pozor: Deaf Heart nejsou ani omylem totéž. Tohle je zas jiný „pohled na věc“, jiná, a pohříchu velmi svěže působící snaha dělat různou „starou hudbu“ moderními prostředky. Lichtag má jako člověk vyrostlý v USA oproti řadě jiných zdejších interpretů logicky naprosto skvěle a přirozeně působící angličtinu a k tomu je, jak už bylo naznačeno, písňový zásobník souboru nabitý celou řadou hitovek – asi úplně nejvíc toto označení naplňují My Love, Blood, Poison a Red, ale ani další songy nejsou v tomto směru chudí příbuzní. Přitom jednotlivé skladby nebyly „vyrobeny“ podle jednoho mustru, každá je pojata trochu jinak, což je další přednost této nahrávky. Nuda a stereotyp tu zkrátka chvályhodně dostávají po čenichu…
Zkrátka aby bylo jasno: jedno z nejlepších domácích alb roku 2020 vyšlo až v samotném jeho závěru.
4/5
Petr Korál
