Recidivou obvykle rozumíme opakované upadnutí do nějakého nežádoucího stavu, ale výjimky potvrzují pravidlo. Bílá nemoc totiž není pouze název divadelní hry Karla Čapka z roku 1937, ale jmenuje se tak i pražská folkrocková skupina, která se po dlouhých patnácti letech od předchozího studiového alba Stíny a Stouni připomněla novinkou …v tichu mezi slovy…, jež vyšla u Galénu a křest absolvovala 11. listopadu na koncertě v Malostranské besedě. Podle zpěváka Zdeňka Hříbala, který letos oslavil šedesátiny, má název desky evokovat magický okamžik, kterým jsou chvíle mezi slovy, kdy člověk leckdy přemýšlí, co bude dál.
Většina ze třinácti skladeb pochází z dílny Bílé nemoci, autory textů jsou nejčastěji Michal Bureš (Jako Kerouac, Libeňská noc, Noční divadelní kus, Jameson a Písmo klínový), dále Filip Horáček (Krabičky) a Milan Princ (Ostrá skla). Přispěli i přátelé. Tři písničky dodal Ivan Hlas (Dneska mi nebude fajn, Hlučná píseň a Andělé), který v poslední rovněž pěvecky hostuje, a dvě melodie Ivana Němce otextovala Radůza (Chci ženskou jako jsi ty a Poslední den). Podivnej svět s hudbou Tomáše Poláčka a textem Františka Stralczynského, jejichž životní dráhy se uzavřely nespravedlivě brzy už před lety, je vzpomínkou na skupinu Bonsai, na níž Bílá nemoc navazuje.
Pavel Víšek
Loading...
