Tak velí nový zákon, který na Slovensku platí od 1. 4. 2016. Ještě tvrdší je to u veřejnoprávních médií, kde kvóta pro slovenské písně požaduje alespoň 35 procent. Další podmínkou je, že nejméně pětina písniček musí být nejnovější produkce, tedy maximálně pět let starých, a musí být zpívány v rodném jazyce.
Interpreti, kteří volí angličtinu, pro zákon nejsou dostatečně slovenští. Obejít pravidlo tím, že si stanice potřebné procento „naženou“ v nějakou neatraktivní hodinu, nebude možné. Pravidla se totiž týkají vysílání mezi šestou hodinou ranní a půlnocí.
Celkem logicky se proti novému nařízení zvedla vlna nevole a šestnáct rozhlasových stanic protestuje a žádá výjimku. Jsou mezi nimi čtyři veřejnoprávní a dvanáct soukromých. Od příštího roku by pak měla kvóta ještě vyšší – slovenských písní by měla být minimálně čtvrtina. Za úspěchem zákona stojí Iniciatíva za slovenskú hudbu, která sdružuje slovenské hudebníky. Podobná opatření fungují v mnoha evropských státech, pevné kvóty podílu vysílané domácí tvorby v médiích má například Polsko, Maďarsko nebo Francie. Tyto země ovšem disponují masivnější domácí produkcí, z níž si rádia mohou snadněji vybrat.
Jan Tesař