Podivná dobrodružství Lukáše Vincoura

Můžete ho znát z Pipes and Pints a BOY, hrál také v oceňované a názorově vyhraněné Hanbě. Jmenované kapely se jasně staví proti rasismu a neonacismu. Lukáš Vincour ale po boku „rapera“ Nenyho dělá reklamu znojemské restauraci, která se proslavila tím, že nevaří pro imigranty.

Tuzemské hudebníky čas od času přestane bavit zpívat a hrát a místo toho fanouškům vysvětlují, jak lépe žít. Když Daniel Landa upustil od image rasistického skinheada, začal měnit svět pomocí řádu Ordo Lumen Templi, dnes káže jako kouzelník Žito 44. Obdobnou proměnu zažil i Tomáš Klus kolem alba Proměnamě, za mír a blahobyt se bije i na zatím posledním albu Anat život není. Tam fanynkám radí, aby svá přání psaly na papír, načež se jim vše vyplní. Víc už potřeba není.

Tento úvod v žádném případě nechce stavět rovnítko mezi Daniela Landu, Tomáše Kluse a Lukáše Vincoura nebo je jakkoliv srovnávat. Je pouze konstatováním, že na domácí scéně už delší dobu existují muzikanti, kteří staví muziku na druhou kolej a svým fanouškům jsou raději – moderním jazykem řečeno – osobními kouči.

Mladý, talentovaný a energický bubeník Lukáš Vincour má na nešťastné přešlapy smůlu. Jednou českému národu ve Snídani s Novou vysvětloval, o čem že je ten pravý punk rock a na to jsou pankáči velmi hákliví. Jindy zase filosofoval v reklamní kampani na mléčnou čokoládu Milka, přestože je mnoho let zapáleným veganem. Kvůli nešťastné crowdfundingové kampani Pipes and Pints skončila hardcorepunková Hanba a po několika upozorněních se rozhodl ukončit spolupráci se sponzorem, který prodával paličky Ortel jako suvenýry. Kariéra společensky angažovaného a uvědomělého bubeníka je očividně řehole.

Loni začal Lukáš Vincour doprovázet znojemského rapera, který si říká NENY, a v listopadu spolu založili projekt Najdi si svou cestu. Podle webu je to „motivační program určený žákům základních a středních škol.“ A tak objíždějí české základní školy, Lukáš hraje na bicí, NENY rapuje, součástí programu je i motivační přednáška, která děti nabádá k tomu, aby si plnily a následně žily své sny, omladina si vyzkouší bicí soupravu i mikrofon.

Je to sice trochu zvláštní koncept, ale samo o sobě by to za zmínku nestálo. Jenže text prvního singlu Billboard, který NENY a Vinca vydali na začátku letošního února, není úplně typickým manuálem pro žáky základních škol. „Proč mý sny plnit druhejm? Duše mi velí, vole, zdrhej. První, druhej šéfa hulej, třetí, čtvrtej lížou prdel. Ty jdeš vpřed, já jdu vzad, můžu jebat celej stát,“ rapuje namotivovaný NENY. Aby mládeži ukázal, jak se dnes skóruje, v textu také „střídá holky, střílí branky.“ Díky problémům s artikulací mu naštěstí není moc rozumět, přesto je zřejmé, že by chtěl „tvý kecy jebat“… cosi … „do tlustýho střeva.“

K hip hopu podobné obraty samozřejmě patří a pokud se budeme bavit o vulgaritách, NENY ve srovnání se zavedenými rapery mluví jako profesor češtiny za první republiky. I kdyby ale nakrásně rapoval pohádky z mechu a kapradí, stále tu visí otázka, proč by měl provinční raper s podprůměrnou flow, špatnou intonací a prázdnými frázemi jezdit po základních školách a poučovat dorost, jak má žít. A ještě k tomu si to celé nechat platit z kapes rodičů, protože podobné školní akce jsou zpravidla povinné a placené z rodičovských fondů.

Už samotný vulgární projev moc nekoresponduje s image hodného kluka, který si tvrdou prací plní své sny. Tedy s tím, jak se Lukáš Vincour prezentuje. S aktuálním singlem Avatar se ale zdá, že za těmi sny běží asi až příliš bezhlavě.

Začátek videoklipu se odehrává v hrušovanské restauraci Grand Italia, její logo je zaostřeno několikrát, objeví se i v závěrečných titulcích. Stejné logo si přitom můžeme pamatovat z loňského září, kdy po internetu kolovalo spolu s textem: „V naší restauraci pro imigranty nevaříme!! STOP ISLAM.“

Kromě youtuberky Nikoly Somičové (působí pod jménem Nicole Carney) v klipu hraje i Tomáš Ševčík, což je majitel zmiňované restaurace a autor svérázného reklamního sloganu, který tehdy doplnil komentářem „naučte se říkat svůj názor nahlas.” Ševčík později upřesnil, že v jeho restauraci nejsou vítáni pouze „aktuální“ běženci, imigrantům s povoleným pobytem v České republice prý uvaří. Případ řešila česká obchodní inspekce i police a Ševčík na Facebooku na svou obranu v podstatě recykloval obsah internetových diskuzí o muslimech, kteří nás přišli zničit a zbabělcích, kteří nic nedokázali. Věcné argumenty a konstruktivní diskuzi přebila hysterie.

Tomáš Ševčík, majitel restaurace, která odmítá vařit pro uprchlíky, v klipu k písni, kde se mimo jiné zpívá: “Vím, že znalost není to, co moudrost, proto lidem kolem tebe chybí soudnost.”

Můžeme se jen dohadovat, kolik imigrantů kolem znojemsko-italské restaurace prošlo a kolik jich v budoucnosti projde. Každopádně, pokud má někdo potřebu svůj podnik nálepkovat stylem, který trochu citlivějším povahám může evokovat zákazy vstupu Židům s psům do obchodů za nacistického Německa a českomoravského protektorátu, ať to klidně dělá. To samé platí i pro ty, kteří mají potřebu dětem základní školou povinným rapovat o tom, jak … „jsem u silnice vyfasoval billboard a svět je pro mě rázem růžovej jak dildo. A teď se na svět směju jako politik, volební motto, že mi celá země hulí dick.“ To je každého věc.

Jenže pokud se někdo ve veřejném i osobním životě profiluje jako lidumil, pacifista, antirasita, antifašista, vegan, bojovník za práva zvířat a hodný kluk, který vyrostl na foglarovkách, a zároveň s takovými lidmi úzce spolupracuje, protože si plní sny, celé to ztrácí nejen kredibilitu, ale především smysl a jakoukoliv logiku. Žít si svůj sen je bezpochyby úžasné. Občas ale není na škodu, se z toho snu probudit a porozhlédnou se, co se děje v zemi mimo snění.

Vyjádření Lukáše Vincoura si můžete přečíst ZDE.

Ondřej Horák

0