Přední světový vyslanec balkánské hudby Goran Bregović na konci dubna zavítá do Prahy. Po mnoha letech se mu podařilo dokončit dvoudílný opus nazvaný Three Letters from Sarajevo a diváci se tak mohou těšit jak na písně s hvězdnými hosty, tak na houslové skladby z druhé části opusu, který vyjde oficiálně až za rok. Ve své nejnovější tvorbě mistr vzpomíná na své zážitky ze Sarajeva za posledních několik dekád, včetně těch nejhrůznějších. Nicméně jak je u něj běžné, i temné stránky života dokáže podat s humorem a čeká nás tak další divoká balkánská jízda.
Dobar dan, kde jsem Vás zrovna zastihl?
V latinské Americe. Včera jsem hrál v Buenos Aires a umíš si jistě představit tu divokou atmosféru. Pro ně není hudba jen hudbou. Často je to doslova náboženská událost. Zároveň jsem velmi spokojen s profesionalitou organizátorů.
Váš plánovaný koncert v Praze na konci dubna je již téměř vyprodán, možná i kvůli zcela novému konceptu. Co si můžeme představit pod spoluprací s Českým národním symfonickým orchestrem na podporu vaší nové desky Three Letters from Sarajevo?
Většina programu se bude věnovat mé nejnovější desce, kde mají klíčovou roli housle a symfonický orchestr. Tento koncept si v prvopočátku objednala bazilika Saint-Denis v Paříži. Tři hlavní náboženské složky, které jsou obsaženy, můžeme vnímat z dvou pohledů. První jsou historické události ze Sarajeva v průběhu devadesátých let a ten druhý je globální situace. Žádná velká změna nenastala, protože jeden den můžeme být dobrými sousedy a zítra po sobě budeme střílet jen kvůli vyznání. Myšlenku desky jsem se snažil vyjádřit hudbou a stavebním kamenem byly housle, což je první nástroj, na který jsem se naučil hrát. Na housle se dá hrát třemi základními způsoby. První je křesťanský, tj. přístup, který známe z klasické hudby. Druhý je Klezmer, což je styl židovský a třetí je orientální, jak k tomu přistupují muslimové. To jsou tři zcela odlišné techniky. Houslový koncert jsem tak psal pro tři vrcholné hráče, experty na daný styl. Do Prahy proto beru houslisty z Tel Avivu, Tunisu a houslistku z Bělehradu, jakožto křesťanku.
Když jsem vytvořil základ, začal jsem psát samotné písně. Často i vysloveně na míru určitým umělcům a mezi hosty se tak objevili Arab Rachid Taha, Asaf Avidan z Tel Avivu nebo španělská zpěvačka jménem Bebe. Byl to nesmírně plodný kreativní proces, a proto jsem výsledek rozdělil na dvě části. Opus jedna je již na světě a skládá se především z písní a jen několika pasáží pro housle. Druhý díl, který vyjde příští rok, bude čistě houslový. V Praze se tak můžete těšit na výběr ze všeho. Dostanete část houslového koncertu, část nových skladeb a jistě dojde i na nějakou starší klasiku.
V Praze se můžete těšit na výběr z houslového koncertu, nových skladeb a jistě dojde i na nějakou starší klasiku.
Takže bychom mohli říct, že osmdesát procent bude nový materiál a zbytek osvědčené šlágry?
Víš jak, v mém případě není program zcela stanovený. Každopádně, pokud si to publikum bude přát, jistě nevynechám starší věci. Mám za sebou váš národní orchestr, který je pro mě jeden z nejlepších v Evropě. Bude to jistě veselý večer, nebojte se. (smích) Chápu, může se to zdát jako vážný houslový koncert, ale přece jen mám rockové kořeny a zábava je pro mě na prvním místě.
Plně souhlasím s tím, že jste dosti nepředvídatelný. Během loňského léta jsem vás s přáteli viděl na srbském festivalu Guča, kde jste hrál skladby kultovní jugoslávské formace Bijelo Dugme. Chápu, že je to součást vašeho mládí, ale mezinárodní obecenstvo dostalo jedinou známější skladbu a to Djurdjevdan, jejíž podstatu zná publikum pod názvem Ederlezi.
Praha je místo, kde bych si něco podobného nedovolil a nedopustil bych, aby publikum šlo domů s pocitem neuspokojení. (smích) Avšak stejně důležitá je pro mě propagace nové tvorby.
Kterého z hostů si na albu nejvíce považujete?
Nepovažuji se za celebritu, a proto si na alba zvu lidi, které bych normálně prosil o autogram. V mém případě se tak nejedná o organizovaný showbusiness ale spíš malé splněné sny. Já jsem poměrně přímočará a jednoduchá bytost. Pokud chci někoho sehnat, neztrácím čas po mailech. Jednoduše se seberu a jedu třeba do Španělska abych ses s hostem potkal a vše nahrál. Výsledek má pak pro nás kouzelný význam.
Nepovažuji se za celebritu, a proto si na alba zvu lidi, které bych normálně prosil o autogram.
Nakonec bych se rád zeptal na samotné Sarajevo. Měl jsem už několikrát možnost toto jedinečné město navštívit a nedávno jsem dočetl knihu Emira Kusturici Cizinec v manželství, kde vzpomíná na své dětství v sedmdesátých letech. Četl jste tuto knihu a bavíte se spolu s Emirem občas na téma Sarajeva?
Ještě jsem tuto knihu nečetl a o Sarajevu se nebavíme. Být rodákem je spíš diagnóza než geografické označení. (smích)
Dan Sywala
Loading...
