The Prostitutes se suverénně vrátili na scénu

Více než rok se domácí scéna obešla bez THE PROSTITUTES. A protože se dnes vše mění doslova ze dne na den, bylo zajímavé zjistit zaprvé zda fanoušci na pětici nezapomněli, zadruhé zda to rockerům stále šlape jako předtím a zatřetí zda se hodně lo-fi poloha kapely z nové desky Zum Passer otiskne i do její koncertní podoby.

Ještě předtím, než se Adrian T. Bell a jeho kohorta vrhli na pódium, představily se pražskému publiku dvě party. Tedy party: nevděčnou úlohu rozehřívače večera na sebe vzal Lukáš Landa (neplést, proboha, se jmenovcem Danielem!). Jeho niterné indie písničkaření se bohužel v MeetFactory setkalo s vlažnou odezvou. Přitom jeho hlas i samotné písničky, kdy muziku často doplňovaly elektronické dotáčky, snesou vysoká kvalitativní měřítka. Osobně si jeho set rád vychutnám, ale dám přednost menším, intimnějším prostorám.

Druhým chodem úterního menu byl projekt APOLLINAIRE. Jeho důležitou postavou je kytarista The Prostitutes Martin „Destroyer“ Přikryl. Hudba kvarteta je ale trochu jiná káva, než jakou produkuje temně rocková mašina headlinerů večera. Čtveřici mimo Martina tvoří ještě kytarista, zpěvák a klávesák Zdeněk Lichnovský, zpěvačka a klávesačka Tereza Vytisková a bubeník Petr Matoušek. Jejich sound miluje osmdesátá synthpopová léta a novovlnnou estetiku, přesto se nebojí zajít ani do rockových vod nebo se houseově roztancovat. Apollinaire křtili na koncertu svůj debut Nocturne a v živé podobě se rozhodně potřebují pomyslně usadit. Přesto jejich barevný a v řadě momentů i chytlavý materiál má potenciál a já se těším, kde se čtveřice bude vyskytovat třeba za rok.

Po desáté hodině konečně přišel čas na hlavní hvězdu. Slušně naplněný klub navnadila nejprve hra s plentou, před kterou polovinu otevíráku odzpíval sám Adrian. Pak už se před návštěvníky rozjela mašina The Prostitutes a já si uvědomil, že jsem zapomněl, jak tahle kapela dokáže být naživo silná.

Vynikající zvuk ošetřený od mixážního pultu Šmitym, místo kterého dnes na postu baskytaristy figuruje Tuzex. Nadstandardní světla a hlavně zcela evidentní nadrženost souboru po více než roční pauze – to byly hlavní znaky koncertu, kde bylo v podstatě jedno, která skladba půjde na řadu. Všechny jsou vlastně indierockovými hitovkami, které mají tu postpunkový, tu poprockový, jindy čistě rock’n’rollový fundament. Dokonce i tři lo-fi novinky na koncertu zazněly v úpravě, za kterou by se nemusel stydět ani slovutný Youth, spolutvůrce alba Deaf To The Call.

Dojemnou vložkou byla účast basáka a člena kapely Adama Vopičky, který pro vážné problémy se sluchem nemůže s kapelou vystupovat naživo. Koncert, který zakončil druhým přidavkem vykopávkový singl She’s A Prostitute, znovu potvrdil, že The Prostitutes jsou jedinečným českým exportním artiklem a skupinou, která by správně měla být v line-upech festivalů místo UDG, Mandrage a dalších úděsností.

Milan Říský, Pavel Zelinka