Po roce a půl se prog-rockoví králové King Crimson vrátili do karlínského Fóra, aby potěšili všechny příznivce této – proč to neříci – unikátní a nadčasové hudby. S oněmi rok a půl starými dvěma koncerty tamtéž mělo vystoupení přirozeně mnohé společného (včetně britsky přísného hlášení o zákazu fotografování a nahrávání, které zjevně nahrál Robert Fripp sám), ale jisté odlišnosti tu byly. Předně se na postu jednoho ze tří bubeníků objevil Jeremy Stacey, a Bill Rieflin se naopak přesunul ke klávesám.
Posílená role kláves – někdy i troje najednou – byla znát hlavně v jazzem řádně nasáklých skladbách z alb Lizard a Islands, a samozřejmě i v zásadních „hitech“ z debutového LP In the Court of the Crimson King. Oproti minulu se kapela nevyhýbala ani věcem z 80. let, takže zazněly i zamotané figurky Discipline a třetí díl Larks Tongues in Aspic.
I poměrně nový repertoár, řádně již obehraný během posledních let, je natolik silný, že by stál za studiovou podobu. Zde je potřeba se ptát – bude vůbec ještě nějaká? Vždyť poslední řadová deska je již patnáct let stará…
Jan Tesař