Sympaťák Jamie Woon se po čtyřech a půl letech vrátil do Prahy. Předloni si u nás udělal zastávku i v rámci Colours of Ostrava, to ale ještě neexistovala druhá řadová deska Making Time. Nové neosoulové písně přijel londýnský zpěvák a producent představit do Lucerna Music Baru. Tvorba se sice trochu změnila, o svou eleganci ale rozhodně nepřišel. Naopak.
Večer s příjemně osobním feelingem odstartoval Jodie Abacus, zpěvák a někdejší moderátor regionálního BBC Radio London. Funky melodie charismatického interpreta a jeho skupiny spolehlivě zahřály diváky a roztancovávaly je jak na diskotéce v New Yorku z konce sedmdesátek. Přestože Abacus ještě ani nevydal debutové album, dá se předpokládat, že se v populárním světě současného R&B spolehlivě uchytí.
Trochu jiným způsobem dokáže s prvky rhythm & blues zacházet hlavní vystupující Jamie Woon. Za svou prvotinu Mirrorwriting si v roce 2011 vysloužil v Británii hype jako málokdo. Zranění nohy (a možná i trochu laxní přístup) ho ale od další studiovky zdrželo čtyři roky. Jiným slovy jde o zhruba stejně dlouhou pauzu jako mezi jeho pražskými koncerty. Lucerna ho tentokrát přivítala bouřlivě, jak se na znovuzrozeného muzikanta sluší a patří. Pozitivní energií nabitý Woon na oplátku hned v úvodu setu nabídl největší hit Night Air. Pěvecky se dostával do libozvučných a pro mnoho smrtelníků téměř nepředstavitelných výšek. Jeho vokál podkreslovali dva osobití doprovodní zpěváci, kteří se postarali o dokonalou hlasovou synergii i podívanou na pódiu.
Materiál z aktuálního alba v čele s peckou Sharpness zní o poznání klidněji a pražské publikum naživo dostával do uvolněné euforie. Ačkoliv toho třiatřicetiletý umělec mezi skladbami moc nenapovídal, jeho uhrančivý pohled mluvil velmi hlasitě. Především během balady Shoulda, jejíž akustické zpracování se pro mnohé stalo zlatým hřebem večera. Ve zkratce by se dalo vystoupení Jamieho Woona nejlépe označit hesly elegance a soulové písničkářství na úrovni.
Vojta Tkáč
Foto: Kateřina Chalupová
Loading...
