Raději to neříkej...

Rubrika:  Témata, publikováno: 28.07.2018

Z vyhrocených společenských diskuzí, které se přenesly i do hudební oblasti, se zdá, že se do kultury, často pod pláštěm vznešených ideálů, pomalu vkrádá cenzura. Třeba slyším jenom trávu růst, ale jako člověk, který prožil 24 let v komunistickém Československu, jsem citlivý na zákazy a různé formy potlačování jiných než vlastních názorů. Už slavný osvícenec François-Marie Arouet de Voltaire v 18. století proslul výrokem: Pane, hluboce s vámi nesouhlasím, ale udělám vše proto, abyste mohl své názory hlásat i nadále. Výrokem, jehož poselství v dnešní době dostává pěkně na frak. A to i na popové hudební scéně, kterou mimo jiné rozdělují názory na migraci, prezidenta Miloše Zemana nebo kapelu Ortel.

Rozdílné názory se pravděpodobně opět projeví v kampaních před nadcházejícími parlamentními a prezidentskými volbami. Uvědomuje si to i například Dan Šustr, který na to s kapelou Tichá dohoda na začátku března reagoval singlem Zakázaný slova. Jeho textem se snaží upozornit, že lidé by neměli dopustit zabetonování diskuze a bojovat i podpásovými prostředky za „jediný správný názor“. „Pamatuju 80. léta, kdy nebylo možné otevřeně říkat, co si člověk opravdu myslí. Diskuze ve společnosti, v Evropě i v USA, začíná být velmi konfliktní a já se bojím, aby jedna strana ,nezvítězila‘ a nezačala své oponenty cenzurovat. Diskuze je nutná,“ uvedl Šustr.

S diskuzí mají například problém ve vedení internetových gigantů Seznam a Google, které vyvolaly nedávno rozruch svým podivným počínáním. Seznam se totiž pasoval do role toho, kdo bude v příspěvcích posuzovat, co je pravda a co je lež. Společnost Google zase ukázala, že nepřipouští vyjádření odlišných názorů, když „pro zraňující genderové stereotypy na pracovišti“ vyhodila softwarového inženýra Jamese Damorea, který v interní zprávě vyjádřil názor, že ženy mají menší předpoklady pro práci v technologickém světě.

Ale zpět do českých hudebních luhů a hájů. I tady se vyhazuje a zakazuje. Například pořadatel letošní akce Žižkovská noc Marek Dočekal se na sociálních sítích pochlubil, jak vystoupil proti kapele Na rovinu kvůli tomu, že jeden z jejích členů měl odznak s nápisem „Islám v ČR nechceme“. Tedy vyjadřujícím názor, který má sice daleko k humanismu a demokracii, ale není v rozporu se zákonem. 

Jiný případ boje proti odlišným názorům je z Českých Budějovic, kde byl zrušen plánovaný koncert kvůli tomu, že členové dalších pozvaných kapel zjistili, že zpěvák formace Singhaia se přátelí s Martinem Konvičkou, známým svým kontroverzním bojem proti islámu. Zpěvák se s tím netají, nicméně pořadateli slíbil, že svoje názory a postoje nebude propagoval na koncertě. Ani to však nestačilo. Škoda, že se toho všeho nedožil Karel Kryl. Jeho píseň Demokracie rozkvétá by mohla mít další sloku. Třeba o tom, že žádná idea není tak svatá, aby se o ní nesmělo diskutovat. 

Katapult, David, Landa, Ortel – jak se to rýmuje?

Zda se nám něco líbí nebo ne, je věc vkusu a názoru. V hudební branži dochází občas k situaci, kdy se nějaké jméno stane symbolem něčeho, k čemu je takřka povinnost zaujmout černobílé stanovisko, a tím se zařadit do tábora příznivců nebo odpůrců. V minulosti to byl třeba Katapult nebo Michal David, poté Daniel Landa a dnes je jakýmsi měřítkem kulturní a občanské vyspělosti postoj ke kapele Ortel.

Katapult v čele s Oldou Říhou si v 80. letech získal stejně oddaných příznivců jako nelítostných odpůrců, kteří kapele vyčítali „telecí bigbít a primitivní texty pro učňovskou mládež“. Zásadní polemika se objevila v měsíčníku Melodie, kde vyšel článek s názvem Jak Katapult rozdělil národ. Říhovi a spol. se vyčítalo, že koncertuje a vydává desky, zatímco jiné skupiny jsou v rámci tažení proti „nové vlně se starým obsahem“ zakazovány. V rámci objektivity je nutné podotknout, že i Katapult měl svého času zákaz koncertování v Praze nebo v okolí Plzně a po roce 1980 zeje v jeho diskografii nucená pětiletá pauza, kdy pod hlavičkou Katapultu nemohl vyjít ani jediný singl.

Ještě před rokem 1989 byl daleko víc než dnes kontroverzně vnímán Michal David. V očích rockerů byl symbolem tuzemské estrádní a diskotékové scény, která svojí bezproblémovostí proplouvala v pohodě komunistickým režimem. Většina z lidí, kteří poukazují na Davidovu kolovrátkovou muziku, však ani neví, že je opravdu dobrým muzikantem a v roce 2012 se vrátil ke svým jazzovým kořenům albem Live in Circus, na němž s uznávaným baskytaristou Pavlem J. Rybou hraje ve skupině The Fish Men. O nedostatku tolerance svých odpůrců se přesvědčil David v srpnu 1987. Na Mírovém koncertu Olofa Palmeho v lochotínském amfiteátru v Plzni, který měl být paradoxně ve jménu zavražděného švédského sociálnědemokratického premiéra spoječným vyjádřením rozdílných muzikantů v duchu „Ne jaderným zbraním!“, to schytal od fanoušků německých punkerů Die Toten Hosen, kteří ho zasypali kamením. David se v jednom z rozhovorů po letech na své odpůrce nezlobil: „Je to spíše vina pořadatelů, nechápu, proč mě dali vedle Die Toten Hosen,“ uvedl.

Člověkem, který rozhodně umí budit vášně, je Daniel Landa alias Kouzelník Žito. Někdo v něm vidí autora muzikálu Krysař, který od premiéry v roce 1996 zhlédlo bezmála půl milionu diváků, a uznává, že je frajeřina, když před dvěma lety na svůj Velekoncert do pražských Letňan přilákal přes 50 000 diváků a má na kontě přes 1,2 milionu prodaných desek. Publicisté však v jeho případě stále kvůli jeho skinheadské minulosti, kdy působil ve skupině Orlík, a údajně xenofobním postojům používají již několikrát zmiňovaný výraz kontroverzní. Sám jsem v novinářských kruzích v roce 2015 zažil debatu, zda se má psát o jeho koncertu v Letňanech. Přišlo mi to absurdní a připomnělo dobu před rokem 1989, kdy se buď něco rovnou zakázalo, anebo se v jiných případech lidé placení za poskytování informací tvářili, že se nic neděje.

Jestli se kdysi Katapultu podařilo „rozdělit národ“, tak v současné době ještě mnohem víc skupině Ortel. Ta loni opakovaně uspěla v anketě Český slavík, když skončila druhá za vítězným Kabátem a Tomáš Ortel na třetím místě mezi zpěváky. Při vyhlašování v reakci na výsledky opustil sál zpěvák Radek Banga. Na sociálních sítích se pak stal terčem nenávistných útoků, stejně jako na druhou stranu mnozí umělci, kteří Bangu v jeho protestu nepodpořili. Nadace Charty 77 letos Bangovi udělila Cenu Františka Kriegla za odvahu projevit veřejně svůj odpor proti rasismu. 

Zastání naopak Ortel našel u Josefa Vojtka z Kabátu. „Ti kluci jsou normální muzikanti a zpívají to, co cítí. To by mělo být umožněno každému. A pokud by neumožnili účast v soutěži Český slavík každému, kdo dostane hlasy, nemá cenu takové soutěže dělat,“ prohlásil Vojtek. Skupina českých spisovatelů přesto vyzvala sponzora ankety, společnost Karlovarské minerální vody, aby se jasně od skupiny Ortel distancoval, protože kapela ve svých textech vystupuje proti menšinám a má podporu krajní pravice. 

Jako důkaz xenofobie Ortelu se uvádí skladba Mešita, která má na YouTube už přes 5,9 milionu zhlédnutí. Bývalý pražský imán Samer Shehadeh vyzval obhájce islámu, aby podali na Ortel kvůli této písni trestní oznámení. Poslechněte si ji a udělejte si obrázek sami. Vřele vám k tomu doporučuje pustit si také originální příspěvek do diskuze, kterým je parodie Kebaby v podání dvojice Voxel a Pokáč. Podle ministerstva vnitra jde v případě Ortelu o nejsledovanější kapelu v Česku. Téměř na všechny její koncerty z celkem oprávněných obav dojíždí policejní dohled. Ministerstvo v pravidelné zprávě o extremismu konstatuje, že Ortel příkladem trendu, kdy texty písní sice inklinují k pravicovému extremismu, jsou však formulovány tak, aby interpretům nehrozil trestní postih. 

S politiky (ne)tančí

Mezi hudebníky nepanuje jednota v názoru, zda vyjádřit veřejně sympatie nějaké politické straně. Někteří se loni přímo zapojili do politického dění. V únoru na demonstraci na podporu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), kde vedle kritiky multikulturalismu často zaznívala podpora politice prezidenta Zemana, vystoupili Aleš Brichta a Pepa Nos. V září na akci odpůrců islámu na Václavském náměstí zase zazpívala zpěvačka Olivie Žižková, jejíž po umělecké stránce příšerné video Evropo dýchej vzbudilo rozdílné reakce na sociálních sítích.

Vyhraněnost názorů se projevila při loňském vyhlašování Cen Anděl, kdy Lenka Dusilová a David Koller využili svá vystoupení ke kritice prezidenta Zemana. Dan Šustr z Tiché dohody neskrývá, že při poslední prezidentské volbě volil Karla Schwarzenberga, ale nelibě nesl negativní projevy jeho příznivců po porážce od Zemana. „Výsledky voleb je třeba respektovat a jít k těm dalším,“ prohlásil. 

Částečně volební kampaní prezidentského kandidáta Schwarzenberga se stal v roce 2012 narozeninový koncert skupiny J.A.R. v Praze. V průběhu koncertu se Schwarzenberg objevil i na pódiu. Zeman mimo jiné kontroval spoluprací s Danielem Hůlkou.

Jakoukoliv spolupráci s politiky odmítá třeba skupina Škwor. „Když jsme Škwor zakládali, tak jsme si řekli, že budeme klidně hrát pro čerta i ďábla, ale v životě ne pro politiky. Přes to vlak nejede,“ uvedl zpěvák Petr Hrdlička. Za příklad kapely tančící s politiky je často označován Kryštof. Naposledy to pěkně schytal za koncert na farmě Čapí hnízdo, kterou provozuje společnost Imoba ze svěřenských fondů spravujících majetek Andreje Babiše. Na předvolebních akcích ANO před podzimními volbami do Sněmovny však podle zpěváka Richarda Krajča skupina vystupovat nebude. „Jinak si myslím, že v demokratické zemi má každý právo volit toho, koho chce, a ne špinit každého, kdo má jiný názor. Od toho tady jsou volby, aby člověk hlasovacím lístkem změnil směřování republiky,“ podotkl ke svým četným kritikům Krajčo.

Tančit s politiky třeba vůbec nevadí Bonovi z U2 nebo Rihanně. K Bonovi angažovanost patří, i když se každému nemusí líbit, že se od boje proti chudobě a hladu dostal až k vyjadřování podpory německé kancléřce Angele Merkelové i během koncertů. Po setkání s francouzskými prezidenty Jacquesem Chiracem, Nicolasem Sarkozym a Françoisem Hollandem se nyní sešel i s Emmanuelem Macronem a společně prý řešili problém extrémní chudoby. Bono se tomuto problému věnuje déle než trvá závratná politická kariéra Macrona. Nový francouzský prezident poté přijal i zpěvačku Rihannu, která se na něj obrátila s žádostí o příspěvek na vzdělávání dětí v chudých státech. Ani okázale prezentovaná setkání s hvězdami populární hudby však nezabránila poklesu jeho popularity. 

Mnozí naši politici, zejména předseda hnutí ANO Andrej Babiš, volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek a předseda SPD Tomio Okamura, si uvědomili volební potenciál, který v sobě skrývá mladé publikum na letních festivalech, a vyrazili tam lovit hlasy. Lidé se k setkání s politiky nestaví jednoznačně. Velká část z nich je ignoruje, ale mnozí nepohrdnou společnou fotografií. Pořadatelé účasti politiků na festivalech zabránit nemohou (a je samozřejmě otázkou, zda tomu bránit chtějí), protože politici přijíždějí jako soukromé osoby.

Festivaloví účinkující většinou návštěvy politiků nevítají. „Jsou to lovci duší a přeju jim, aby jim nikdo nesedl na lep, protože mám silný pocit, že to, co říkají, je vzdálené pravdě,“ konstatoval David Koller. 

Na Divokém východě

Vzpomínáte? Když moskevský soud poslal v roce 2012 do vězení trojici členek punkové skupiny Pussy Riot, vyvolalo to ve světě vlnu nesouhlasu, ke které se připojila řada osobností. Někteří uznávali, že divoký happening v moskevském chrámu byl trochu přes čáru, ale vyzdvihovali právo umělce vyjádřit svůj názor. V případech ruské zpěvačky Julije Samojlovové, která nemohla kvůli politikům vystoupit na květnové, na Ukrajině konané písňové soutěži Eurovize, a německé kapely Scooter, jejímž členům tamtéž hrozí až osm let vězení, se žádné celosvětové protesty srovnatelné s podporou Pussy Riot kupodivu nekonají. 

Samojlovová se nesměla soutěže zúčastnit, protože navštívila Krym okupovaný od roku 2014 Ruskem. Zákaz vstupu na území Ukrajiny je sankce uplatňovaná vůči všem, kdo anektovaný poloostrov navštíví bez souhlasu ukrajinských úřadů. Rusko pak kvůli tomu letošní ročník soutěže bojkotovalo. Evropská vysílací unie, která ji organizuje, za zákaz udělený Samojlovové ukrajinské veřejnoprávní televizi udělila pokutu. 

Technopopová skupina Scooter se provinila tím, že vystoupila na rockovém festivalu ZBFest v krymském městě Balaklava. Ukrajinská prokuratura mimo jiné žádá výslech frontmana skupiny H. P. Baxxtera, protože Kyjev pohlíží na cesty na Krym jako na narušení hranic. Baxxter před odjezdem prohlásil, že Scooter pojede na Krym zahrát, ne se politicky angažovat. Ukrajinský velvyslanec v Německu nicméně organizátorům soutěže Německo hledá SuperStar poradil, aby Baxxtera kvůli úmyslnému porušení zákonů jiné země raději vyloučili z poroty…

Hysterie kolem Krymu je smutná a ještě smutnější je skutečnost, že jsou do sporu zatahováni umělci. Až si říkám, zda se nedočkáme doby, kdy budou někde na náměstí v Kyjevě hořet hranice a pálit se knihy s verši Alexandra Sergejeviče Puškina, protože ten považoval Krym za součást carského Ruska. Možná přeháním, ale před pár lety bych také nevěřil, že zrovna ve Spojených státech se bude socha s matkou oplakávající mrtvého syna bourat jenom proto, že zemřel na „nesprávné straně“.

Text: Roman Jireš

 

(Navštíveno 101krát, z toho 1krát dnes)
0
 

Hodnocení k článku

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...Loading...

Tagy



Související články