MUDHONEY

Veteráni (a jedni z nejosobitějších budovatelů) Seattle soundu v posledních letech zvolnili tempo a na vydávání řadových alb si zvolili něco jako systém pětiletek. Ani v nejmenším to však neznamená, že by se z jejich muziky vytrácelo sdělení nebo razance provedení. Desátá studiová deska Digital Garbage naopak patří k těm postojově vyostřenějším – ostatně naše doba tomu v rovině politicko-společensko-kritické nahrává více než zdatně: dojde na sociální sítě („zabij se za like“), pomatené střelce ve veřejných prostorách i celou řadu dalších narážek na lidskou hloupost v tom nejširším vymezení. Mark Arm a jeho parťáci s lehkým odfrknutím excelují ve své víceméně tradiční poloze na pomezí alternativy, garážového punku, grunge, noise rocku a psychedelie, neřkuli přímo tradičního rock’n’rollu – viz např. Kill Yourself Live s kouzelně „retrobeatovými“ kláveskami.

Přes obvyklé náznaky (černého) humoru a písničkové líbivosti znějí ale Mudhoney i tentokrát pěkně naježeně – jestli snad někdo namítne, že jejich dílko nemá pomyslných 5P, pak má nepochybně přinejmenším 3Ž. Bez ohledu na zasloužilý věk souboru i jednotlivých aktérů je to pořádně živelné, žhnoucí i (s)žíravé. V přívlastcích by se dalo u tak výživné látky dlouho pokračovat, ale především bychom neměli zapomenout na hravou pestrost, díky které je nahrávka o to sympatičtější, když si uvědomíme, jak pevně se kapela drží svého kopyta.

4/5

Michal Husák

0