Titul: High As Hope
Vydavatel: REPUBLIC / VIRGIN EMI
Total time: 39:59
Žánr: INDIE POP
Hodnocení alba
Je samota pohodlná? Mám jí dát přednost před srdcebolem a kompromisy nestálých vztahů? Před radostmi a strastmi rodinnými? Ano, už je to tady, Florence Welch má lehce po třicítce a začína si řešit otázky zrání. Také asi dodržela předsevzetí, že po svém pódiovém zranění na festivalu Coachella bude „míň chlastat a víc přemýšlet“. A ještě hlouběji se ponořila do knížek. To vše je ze čtvrtého alba Florence And The Machine slyšet. Pokud jste stále váhali, zda jsou pajány na Florence a spol. poněkud přehnané, nebo zda je mladá dáma opravdu tak geniální, pochyby možná nezmizí úplně. Ale posunou se ke druhému z extrémů. Paradoxně nejsou moc znát změny v obsazení bandu, i když hudba se vyvíjí, zjednodušeně řečeno k funkčnosti a nepřekombinovanosti. Je samozřejmě jasné, kdo je tady paní ansámblu. Čím starší, tím lepší? Každopádně je čím dál snadnější uvěřit, že nejde o pózy. Jediný písňový důkaz? The End Of Love. Téma babiččiny sebevraždy už Florence probírala s upřímnou přesvědčivostí v Only If For A Night (2011), ale ne tak kumštýřsky „čistě“. Přidejme vznešenou Grace s modrooce soulovými kudrlinkami, ale také třeba vůbec ne povrchní singlovou výpověď Sky Full Of Song o zvláštní samotě interpretky na pódiu přesáhnuté obsahem svojí písně. Nebo se zaposlouchejme do šikovného propojení piana, současných syntezátorů a stařičkého mellotronu. A najednou možná zjistíte, že si vás Florence zase omotala kolem prstu.
4/5
Tomáš S. Polívka
