Zpověď napraveného hříšníka Phila Rudda z AC/DC!

Život někdejšího hnacího motoru hardrockového kolosu byl vždycky pěkná divočina. Rychlá auta, návykové látky, vzestupy a pády – prostě jízda na plnej plyn. Po (nakonec staženém) obvinění z přípravy vraždy, uloženém osmiměsíčním trestu domácího vězení za držení drog, následném vyhazovu z AC/DC a prodělaném infarktu, se znovu odrazil od pomyslného dna. O své pocity se podělil s Hudebními novinami.

„Rozhovor je to zvláštní. Některým otázkám se, zřejmě záměrně, vyhýbá, jiné zodpoví jen tak ledabyle, až se chvílemi zdá, že to má všechno vlastně úplně na háku. Těžký oříšek ten pan Rudd. Je to stále stejný drzoun, ale dá se na něj vůbec zlobit? Asi ani ne, zvláště pak poté, co se jeho album Head Job, které na aktuálním tour konečně představí také naživo, opravdu povedlo,“​ p​íše Petr Adamík na úvod, a tak jenom doufáme, že Phil nezačne odmlouvat hned na letišti, kam ho někdo statečnej z našeho realizačního týmu pojede vyzvednout těsně před tím, než začne obrážet kluby společně s českou formací Hanta. Jako spořádanej hudební umělec samozřejmě.

„My nebyli žádní pankáči, byli jsme v té době jen malí, nevinní smrkáči. Ale bylo to v pohodě, nijak mi to nevadilo,“​ utahoval si z počátků AC/DC. Přešel však i na smutnější notu v souvislosti se smrtí Bona Scotta. „Ta mě tenkrát hodně vzala,“​ přiznává nejbolestivější moment za celou historii fungování v kapele. Jak vychází s ostatníma klukama? Za co utratil první prachy? Pěstuje pořád chilli papričky? A jak se vlastně zmátořil z toho kolotoče roku 2014? Prej už je v pohodě. „Musel sis zvyknout na nějaký zvláštní režim, který ti lékaři doporučili?“ zeptal se redaktor.  „Ne, nic takového…“ odvětil zlověstně. No těšíme se na tebe, kvítko!

Lucie Jedličková

0