Plzeňští „Mordoři“ to po přechodnou dobu z nouze zkoušeli jen ve dvojici kytara (mimochodem, osobitý styl hry Petra Hrabáka, zároveň zpěváka a tvůrce repertoáru kapely, je okamžitě rozpoznatelný) a kontrabas. Poháněl je automat, ale naštěstí už zas mají v zádech bubeníka z masa a kostí, což jim dozajista svědčí víc. Nejlepším důkazem budiž jejich nové, v pořadí už osmé (no vážně!) album, které navazuje na to nejlepší ze všech předchozích počinů.

Co to obnáší konkrétně? Zdravě poťouchlý energický mix punku a klasického rock’n’rollu – a je celkem lhostejné, zda to má chvílemi blíž k tvrdému, zvukově a aranžérsky modernějšímu psychobilly, zatímco jindy zase k tradičnějšímu rockabilly (Apollo volá, Nech to plavat, Za mými zády tam-tamy bijí). Tu a tam sound decentně dotvářejí i klávesy, věc dosud pro Mordors Gang neznámá, ale nakonec proč ne?

Podstatné každopádně je, že to celé má náležitý říz a že ty písničky jsou jako vždy velmi zábavné, a to i stran rozverných textů plných humoru a nadstandardní porce nadhledu. Prostě odvaz po všech stránkách, co u podobné hudby chtít víc? Snad nějaké jednoznačné hity? Dejte si neuvěřitelně chytlavou skladbu Funeral Car a garantuji vám, že ji z hlavy jen tak nevyženete!

3,5/5

Petr Korál

0