Editorial
Rock začátkem devadesátek přitvrdil, což byla zásluha nastupujícího grunge, označovaného také jako Seattle sound podle města na západním pobřeží USA, které dříve proslavily dopravní letadla Boeing nebo softwarový gigant Microsoft. Velká vydavatelství začala lovit v klubech, které hudební průmysl do té doby vnímal jako uzavřenou komunitu bez schopnosti oslovit svou cílovou skupinu. Připomeňme si, že nejúspěšnější grungeová kapela Nirvana za studio pro nahrávání albového debutu Bleach z roku 1989 zaplatila 606 dolarů a 17 centů, aby jeho náklad i s reedicemi přesáhl dva a půl milionu nosičů. Z klubové subkultury vzešli mezi jinými R.E.M. z jižanského univerzitního města Athens nebo kytarovky z Britských ostrovů vyznávající shoegaze, jež v roce 1991 připomínají My Bloody Valentine. Různé odnože alternativního roku okysličily ediční plány „majors“ a rock zároveň vstřebával nové vlivy.
Gusto hudební kritiky a masového publika se v té době shodovalo, podbízivý první plán nebyl podmínkou úspěchu. Aktuální alba Nirvany a Pearl Jam posunuly řádově desetimilionové prodeje mezi globální bestsellery. Hitparádový triumvirát doplnili ještě služebně starší R.E.M., kteří si úspěch alba Out Of Time v osmdesátých letech tvrdě odpracovali šesti řadovkami. Ti vlastně vytvořili posluchačsky přístupnější alternativu k tvrdším kapelám pod praporem grunge, který inspirovaly hlavně punk a metal. Doba byl vstřícná k nejrůznějším hudebním žánrům, což potvrdil ohlas nových alb veteránů kalibru The Rolling Stones a Yes, ostřílených Dire Straits či Motörhead, ale i mladších ročníků, jež zastupovali třeba Red Hot Chili Peppers a U2.
Nové horizonty otevřely devadesátky také našim kapelám, jejichž pověst občas překračovala hranice. Potenciál naznačil už koncem osmdesátek Oceán, který si vybralo elektronické duo Erasure pro britské turné. Skupina kolem Petra Muka brzy vystoupala na vrchol, aby k rozčarování početných fanoušků skončila. Ecstasy Of Saint Theresa získala kontrakt s londýnským vydavatelstvím Go! Discs a Půlnoc zaujala ve Spojených státech u větší společnosti Arista Records. Ambice obou skupin zůstaly nenaplněné, zapracoval lidský faktor. V roce 1991 vznikla také jediná oficiální pobočka nezávislého britského labelu Mute Records, vyprofilovaná coby vydavatel a distributor nahrávek mateřské společnosti pro střední a východní Evropu, který nabídku postupně rozšiřoval o další nekomerční lahůdky. Byly to krásné časy, i když dnes už je hodně věcí jinak.
Pavel Víšek, šéfredaktor
Loading...
