Judas Priest se po čtyřech letech vracejí s novou deskou a jako producenty si přizvali Andyho Sneapa a starého dobrého Toma Alloma, jež byl v 80. letech něco jako šestý člen kapely a na jejím celosvětovém úspěchu má nemalý podíl. Zkombinovat Allomovy zkušenosti se Sneapovým „moderním“ pohledem se jeví jako velmi dobrý tah. S blížící se padesátkou jsou Judas Priest v dokonalé formě, což nám budou chtít dokázat 12. června, kdy s novinkou Firepower dorazí do Plzně. Současné dění okolo nejdéle fungující metalové kapely na světě nám poodhalil zpěvák Rob Halford.
Víš, že jsme spolu mluvili naposledy před dvanácti lety v New Yorku, když jste zrovna vydávali vaši reunionovou desku?
Šilené, taková doba! (smích)
Přesně. A ty pořád děláš to, co děláš.
Jo, metal nikdy nepřestává! Není to skvělé? A z velké části je to díky našim skvělým fanouškům, kteří nás nepřestávají podporovat a jsou hnací silou všeho, co děláme. O to víc v dnešní době. Viš, byt v kapele je něco… Máme se radi, zažívame spolu skvělé chvíle, společně tvoříme metal, ale musíš pro to mít nějakou motivaci, a tou jsou naši fanoušci. Podporují nás silně a jdou s námi každičký krůček, takže na ně vždycky myslíme.
Tohle je pro vás už druhé kolo, takže víte, co v kapele máte a jak se s čím pořádně vypořádat. Je to lepší než předtím?
No, pořad se něčemu učiš, pořad rosteš. Jasně, dvanáct let vypadá jako dlouhá doba, ale v rock’n’rollu to zas tak moc není, protože od desky k desce se víceméně pohybujeme v tříletých cyklech. Priest jsou zpátky a připraveni ještě jednou ve světě rozpoutat trochu metalu.
kompletní rozhovor Marcela Anderse, který přeložil Petr Adamík, najdete v březnovém Rock’n’Allu