Petr Novák, který je jedním z otců české rockové písničky, postavil před více než půlstoletím pravidla hudebního průmyslu na hlavu. Jeho hvězda vylétla prudce vzhůru v roce 1966, kdy ještě neměl jedinou gramofonovou desku ani profesionální nahrávku. Klasika Já budu chodit po špičkách vyšla na singlu až o rok později, kdy už první sestava skupiny George & Beatovens, s níž písničku nahrál ve sklepě jednoho z vinohradskych činžáků na kotoučový magnetofon, patřila od září 1965 minulosti. V čem spočívalo jeho kouzlo?
Ledaco napoví dvě charakteristiky, jejichž autory jsou Jan Křtitel Sykora a Eva Jakoubková. Přispěvatel bývalého měsíčníku Melodie nazval Petra Nováka v průvodním textu na obalu debutové EP desky už zase obnovených George & Beatovens „nešťastným, milujícím minesengrem, obcházejícím s loutnou svého hlasu hrady lidských srdcí“. Trefněji to shrnula v televizním dokumentu z cyklu Předčasná úmrtí bývalá manželka, se kterou však zpěvák žil až do svého konce: „On byl člověk z jiného století.“
Petr Novak se na konci 60. let dokázal vzepřít době, pro kterou byla slova jako zásadovost nebo čest jenom archaickou veteší. Z „krizového vývoje“ se poučit nechtěl a schytával za to rány pod pás. Načas vymizel z televize, rozhlasu a především z koncertních pódií. Měl však dar i štěstí autora, jehož písničky zlidověly a dodnes se zpívají u táboráku. Zákaz do zapomnění, který režim definoval až později u bývalého spoluhráče z finského turné Vladimíra Mišíka, naštěstí nevyšel.
Rodák z pražských Vinohrad chytil druhý dech a postupně nalezl šansonovou parketu i nové spolupracovníky, ale Petra Nováka nepodrželo zdraví. Problémy s podlomenou životosprávou vyvracely lidovou teorii, že „hlad je jen převlečená žízeň“ a byly take vděčným soustem pro bulvár. V tomto speciálu jsme zaměřili pozornost hlavně na hudbu, ale nepřehlíželi jsme ani ostatní souvislosti a věříme, že si přijdou na své nejen pamětníci z generace, kterou zpěvák svým chlapecky něžným témbrem okouzlil, ale i mladši posluchači, „chycení drápkem“ třeba v televizních Hitšarádách nebo ještě později pisničkovým soundtrackem k Hřebejkovým Pelíškům.
6 – 8 | Jak šel čas
Kalendárium Petra Nováka od roku 1945 do současnosti
10 – 11 | Klikaté začátky trubadúra
Dětství vinohradského rodáka a jak se z talentovaného zpěváka a hitmakera nestal medik, atlet ani student DAMU (Pavel Víšek). Mozaiku doplňuje Petr Novák vlastními slovy v rubrice Když mi bylo 13, kterou přinesl v srpnu 1968 časopis Sedmička.
12 – 15 | George & Beatovens, dějství první
Muzikantská kariéra Petra Nováka začíná ve sklepě s Beatles. Ta věta je naprosto pravdivá, přestože beatem okouzlený mladíček z totalitního Československa pochopitelně nemohl navštívit legendární liverpoolský „hudební sklípek“ Cavern. A naivita zpěvákových začátků je podobně odzbrojující jako mýty o dětských krůčcích budoucí Fab Four (Tomáš S. Polívka). První roky kariéry přibližují i články Petr Novák – talent roku 1966 (Jiří Černý) a Kterak zabíti slavíka (Jan Křtitel Sýkora).
16 – 18 | Flamengo: Po špičkách k profesionalitě
Nová kapela, další fenomenální úspěch v Houpačce, první singly a dokonce umístění ve Zlatém slavíkovi. Petr Novák kráčí „po špičkách“, ale velmi přesvědčivě nejen do zdejší první beatové ligy, ale i k mainstreamové popularitě. Zpěvákova a hitmakerova spolupráce s Flamengem se sice ocitne pod Náhrobním kamenem po pouhém roce, jde ovšem o etapu zcela zásadní, průlomovou. (Tomáš S. Polívka)
20 – 23 | George & Beatovens, dějství druhé
Obnovení George & Beatovens už nepředstavovalo žádný „klučičí underground“. Nedělo se po sklepních zkušebnách, ale pěkně po zásluze ve světle reflektorů. Petr Novák vyrostl v profesionála, aniž ztratil upřímnost, vášnivost a přesvědčivost amatérských nadšenců. Platil najednou za československou hvězdu první velikosti. (Tomáš S. Polívka)
24 – 25 | George & Beatovens: Minesengři dneška
Proč na obalu první EP desky George & Beatovens nazval Petra Nováka „nešťastným, milujícím minesengrem, obcházejícím s loutnou svého hlasu hrady lidských srdcí“, to vysvětluje v profilu skupiny z Pop Music Expresu 6/1968 jeho autor Jan Křtitel Sýkora.
26 – 28 | Finský deník: Jirka Čížek mezi soby
Finský zájezd George & Beatovens na podzim roku 1968, po kterém zůstal také za „železnou oponou“ vydaný singl, svými zápisky v Pop Music Expresu 8/1968 přiblížil baskytarista a kapelník Jiří Čížek.
30 – 33 | Od rána do večera na ostrově Petra Nováka
Jediný perný den, kterým byla jinak volná sobota, zachytil v Melodii 4/1970 v do té doby nejrozsáhlejším portrétním rozhovoru velký Novákův příznivec Jan Křtitel Sýkora.
34 – 37 | Krutá daň za Lyru
Na Bratislavské lyře 1969 vyhlásil Petr Novák minutu ticha za Jana Palacha, což oblíbenému zpěvákovi prošlo pouze načas. Když počátkem 70. let došlo na normalizaci nenormálního, začalo přituhovat a čekala ho těžká doba, byť to alespoň z počtu gramofonových desek nějaký čas nebylo patrné. Petr Novák vymizel z televizního a rozhlasového vysílání a hlavně koncertních pódií. (Pavel Víšek)
38 – 39 | Petr Novák v čase minulém, přítomném a budoucím
O Petru Novákovi začali někteří maloverní fanoušci mluvit v první polovině 70. let v čase minulém, ale rozhovor Jana Křtitele Sýkory v Melodii 1/1974 přiblížil začátky nové skupiny i vznik rockové opery Kráska a zvíře.
40 – 43 | Nové nadechnutí
Po rozchodu George & Beatovens neměl Petr Novák zrovna šťastné období, ale novým milníkem se v roce 1974 stal začátek spolupráce se Skupinou Bohuslava Jandy, tehdy dvaadvacetiletého kytaristy, který byl také členem rockových skupin Perpetuum Mobile či Abraam, roku 1976 pak založil Abraxas. (Jaroslav Riedel)
46 – 48 | Návrat, který vyšel jenom tak napůl…
Znovu do širšího povědomí pomohla Petru Novákovi na konci 70. let soutěžní Hitšaráda na obrazovkách Čs. televize. Po triumfu s oprášenou nahrávkou Povídej zabodovaly Já budu chodit po špičkách i nové skladby Co je to láska nebo Toreador se nesmí bát. Atmosféra už nebyla tak dusná (i když vše je relativní) a u vydavatelství Panton se svou staronovou hvězdou už zase počítali. (Pavel Víšek)
50 – 53 | Jak na Petra Nováka vzpomínají…
Slávek Janda, Jan. Farmer Obermayer, Lešek Semelka, Petr Janda, Jiří Čížek, Jaroslav Vanča, Standa Kolka. (Pavel Víšek, Lucie Jedličková)
54 – 57 | Karel a Vlasta Kahovcovi: Vrchníče, tři piva!
Karel Kahovec je jedním z mála přeživších, kteří pamatují první roky českého bigbeatu – slavné šedesátky – než k nám v srpnu 1968 vtrhla „spřátelená“ vojska Varšavské smlouvy ve snaze „zachránit“ demokracii. Povídání se ovíjelo kolem vzpomínek na Petra Nováka, ale nejen na něj. Sestra Vlasta Kahovcová posléze Karlovo éterické vyprávění doplnila pohledy z poněkud jiné perspektivy. (Ondřej Krista)
58 – 61 | Ivo Plicka: V dětství jsme se s Petrem sešli… a vlastně nikdy nerozešli
Rozhovor s Ivo Plickou, dvorním textařem Petra Nováka. Ačkoliv pro zpěváka psalo více renomovaných textařů té doby, tak právě on byl tím nejlepším. Proč? Určitě svou křehkou lyrickou noblesou, kterou pak Novák svým osobitým výrazem utkal a povýšil na jedinečný hudební skvost. (Eva Rokytová)
62 – 63 | Hana Ulrychová o Petru Novákovi: „Nejsem žádnej kotlíkář!“
Ateliér ve Spálené ulici (dnes Ypsilonka) – tam se potkala zpěvačka Hana Ulrychová s herečkou Evou Jakoubkovou. Postupně se z nich staly velké kamarádky, které pojila řada vzpomínek, ve kterých zásadně figuroval právě Petr Novák… (Lucie Jedličková)
64 – 65 | Věra a Oldřich Wajsarovi: Petrem to všechno začalo i skončilo…
V Kozákově na Turnovsku bydlí manželé Wajsarovi, které jako soukmenovce Petra Nováka dobře znáte. První ho poznal Oldřich jako basák v kapele George & Beatovens a pak prostřednictvím zpěváka potkal pěnici Věru. A protože jsou jako jedna bytost, mluvili dohromady. Jak se cesty těchto tří muzikantů fatálně provázaly? (Lucie Jedličková)
66 – 79 | Komentovaná diskografie
Diskografie nemůže kromě řadových alb opomíjet ani singly, které byly pro zpěváka zvláště v prvních letech kariéry určující. Naopak výběry, kterých vyšla zhruba desítka, a různé „sběráky“, jimiž nadlouho víceméně monopolní vydavatelství Panton nešetřilo, jsou zastoupeny pouze výběrově. Mezi komentáři se objevují i citace z recenzí a průvodních textů, které leckdy tvoří i zajímavé kaménky do mozaiky fenoménu jménem Petr Novák. (Pavel Víšek)
82 – 85 | Karel Novák: Petr musel věřit tomu, co zpívá
Baskytarista Karel Novák nastoupil do doprovodné skupiny G & B svého jmenovce Petra Nováka v roce 1982 a hrál s ním až do jeho smrti v srpnu 1997. V pomyslném pořadí muzikantů, kteří s „věčným rockovým romantikem“ strávili nejdelší dobu, tak zaujímá druhou příčku hned za kytaristou Stanislavem Staňkem. Karel dodnes spoluutváří rytmický pohon George & Beatovens, kteří doprovázejí Karla Kahovce a často hostujícího Viktora Sodomu, a působí rovněž v revivalovém souboru Tom Petty 52. (Petr Korál)
88 – 89 | Odcházení trubadúra
Po sametové revoluci měl Petr Novák v 90. letech cestu zdánlivě volnou, ale zpěváka už nepodrželo zdraví. Dekádu, kterou předčasně uzavřela jeho smrt, připomíná jediné regulérní album a několik zajímavých spoluprací. (Pavel Víšek)
90 – 91 | Jak to slyšel Petr Novák
Deset singlů v rubrice Jak já to slyším, Melodie 12/1967.
92 – 95 | Den štěstí (zatím) bez happy endu
Stávající okolnosti a peripetie kolem na filmové plátno dosud nepřevedeného scénáře Den štěstí, tedy příběhu „volně na motivy ze života zpěváka Petra Nováka“ (jak stojí v jeho záhlaví) jsou dosti složité, nejasné, možná i trochu záhadné, ale především velmi nešťastné. Jako kdyby i na tento projekt svým způsobem dopadal stín smutného zpěvákova osudu ještě i dávno po jeho úmrtí. (Leoš Kofroň)
PŘÍLOHA ROCK’N’ALL EXPRES
2 – 3 | Pelmel
The Rolling Stones, DJ Avicii, ABBA, Kendrick Lamar, Tři sestry, Doctor P. P.
4 – 7 | Jablko nepadá daleko…
Otřepané rčení o jablkách, která nepadají daleko od stromu, platí i v hudbě. Vedle Petry Hapkové se na tuzemské scéně objevuje několik dalších umělců, kteří o sobě dávají vědět nejen tím, že jsou dětmi slavných rodičů. Pojďme si některé z nich připomenout. (Roman Jireš, ČTK)
8 – 9 | Petra Hapková: Tak trochu rodinná firma
Dcera skladatele Petra Hapky a herečky Zory Ully Keslerové se v názvu svého alba celkem oprávněně ptá Kdo jinej než já. Vždyť nahrát vlastní album s písněmi svého otce je celkem logický, i když trochu riskantní krok. Pětatřicetiletá bluesová a jazzová zpěvačka, která se narodila a 27 let žila v Římě, nazpívala písně v jednoduchých aranžích Libora Čapka s komorní sestavou klavír, kytara a violoncello. V rozhovoru pro Rock’n’All mimo jiné upozornila, že písně otce začala zpívat až po jeho smrti. „Chtěla jsem, aby ty písničky žily na koncertech dál,“ vysvětlila. (Roman Jireš, ČTK)
10 – 11 | Xindl X: Zůstat v Čechách nebo „vzít kramle“
Motivy útěků ze vztahu nebo od ideálů jsou hlavními motivy nového alba Ondřeje Ládka vystupujícího pod jménem Xindl X, které vzniká v pražském studiu. Pod názvem Sexy Exity by deska měla vyjít letos na podzim a na jejím vzniku participuje pozměněná sestava jeho doprovodné skupiny. Z té původní zůstal jen bubeník Emil Valach. Xindla X nyní na koncertech doprovázejí a album natáčejí baskytarista a kapelník Radim Genčev, kytarista Milan Matoušek, klávesista Jan Bálek a saxofonista Radek Kašpar. (Roman Jireš, ČTK)
12 – 13 | A Perfect Circle: Krtuh se znovu otevírá
Už se mohlo zdát, že se od A Perfect Circle nikdy dalšího alba nedočkáme, rok 2018 ale dlouhé čekání ukončil. 20. dubna vyšla po čtrnáctileté pauze jejich novinka s podivným přebalem a ještě podivnějším názvem Eat The Elephant. Více už nám prozradily dvě ústřední postavy souboru, Maynard James Keenan a Billy Howerdel. (Marcel Anders, Petr Adamík)
14 – 15 | Brian Eno: Velmi tichý instalatér
Šestidiskový boxset Music For Installations, který přináší velké množství hudby od roku 1986 až po současnost, je dobrou záminkou k tomu, aby se Brian Eno trochu ohlédl a zastavil. Jinak je totiž pořád v pohybu, z čehož plyne, že ani udělat s ním rozhovor není zrovna jednoduché. (Marcel Anders, Jan Tesař)
16 – 17 | Něžná noc: My jsme hudební BMW
Jednou z událostí roku 2016 bylo vydání kritikou vesměs nadšeně přijatého alba Jana Sahary Hedla a Blanky Šrůmové Neměj strach. Jejich společná skupina fungující pod hlavičkou Něžná noc po pouhém půldruhém roce vyrukovala s další deskou Tak se věci mají. Oba protagonisté přibližují nejen to, co se na ní z jejich pohledu změnilo a co naopak zůstává neochvějnou jistotou. (Petr Korál)
18 – 19 | Bára Basiková: I smutné věci mohou být krásné
Bára Basiková za svoji nazpívala písně nejrůznějších žánrů. Prošla od nové vlny přes pop k projektům esoterických písní, jidiš skladeb či chrámové muziky. Zpěvačka respektovaná rockery kvůli svému působení ve skupinách Precedens a Stromboli i oblíbená mezi příznivci muzikálů se nyní albem Slzy vrací k hudbě 80. let. K písním postaveným převážně na temných klávesách vybrala texty o lásce, vášni, zklamání, rozchodech, manipulaci, samotě či hledání životní cesty. Písně napsali Richard Ulrych a Luděk Fiala, kteří album také produkovali. (Roman Jireš, ČTK)
20 – 23 | Recenze
JCM, Neil Young, Martin Kratochvíl & Friends, Dimmu Borgir, Jack White, Manic Street Preachers, AG Flek
24 – 27 | Live
Bob Dylan & His Band, Imagine Dragons, Noel Gallagher’s High Flying Birds, Thirty Seconds To Mars, Ritchie Blackmore’s Rainbow, Gregory Porter, Metallica, Roger Waters
28 | Rarita měsíce
Blue Man Group: Modrá je dobrá! (Michal Straka)
29 | Ze společnosti
SONO Centrum, Brno-Žabovřesky, Veveří 113 (Michal Straka)
30 – 31 | Korálův atol