Album Něco ke čtení, propojené tématem slov nalezených na útržcích vzkazů, záznamech z deníků, na slovech vyřčených i těch nikdy nenapsaných, a to napříč časem, vyšlo v polovině října u Indies Happy Trails.
Více než pět let pracovala textařka a písničkářka Lada Šimíčková na uceleném souboru textů. Další rok pak věnoval Ivo Cicvárek jejich zhudebňování, to vše následované mnoha měsíci intenzivního aranžování a nahrávání. Vzniklo album, s nímž může posluchač doletět z časů minulých až do absolutní přítomnosti. Lada se totiž inspirovala nejrůznějšími vzkazy, fragmenty ručně psaných dokumentů, ale i větami, které byly odeslány po síti, či těmi, které paradoxně napsány nebo nalezeny nebyly, i když by měly být. Z kratičkých útržků vyvstávají za záclonou času pozoruhodné intimní příběhy s poetickými úvahami. Lada totiž připojila ke každé písni drobnou črtu, v níž rozvíjí svůj osobní vztah ke konkrétnímu námětu. Nejde ani tak o výklad, či nápovědy, ale o další vrstvu hledání smyslu. A zároveň o návaznost na hříčku názvu celého alba, které přestože je k poslechu, nabízí také „něco ke čtení“. Jen zdánlivě však tohle ustálené slovní spojení slibuje ke čtení i poslechu něco lehčího.
Lada: „Vzkazy na albu putují napříč časem a v době neustálých změn nás upozorňují na věci neměnné. Ale tak jako jeden list deníku neobsáhne celý život, neobsáhne ani krátký vzkaz úplně celý příběh. Písně jsou tedy spíše dokreslením naznačeného. A mé dovětky v podobě malých črt zase nejvíc vyprávějí o tom, proč jsem se do psaní pustila.“
Kdo je Lada & kapela? Uskupení navazuje na autorské duo textařky Lady Šimíčkové (zpěv) a jejího dvorního zhudebňovatele Ivo Cicvárka (klavír, kytary, zpěv), kteří spolu natočili už dvě vynikající desky Hotel v tiché ulici (2012) a Soukromé písně (2017). Zatímco na předchozích albech pracovali se studiovou kapelou, tentokrát se opřeli o spoluhráče, s nimiž již několik let nadšeně tvoří a vystupují živě. Těmi jsou kontrabasista Přemysl Březovič a bubeník Jiří Bařina. A nemohl chybět ani saxofonista Jan Vašina, stálý kapelní host. I tentokrát však do studia pozvali další výtečné muzikanty, cílem bylo natočit desku aranžérsky pestrou, postavenou na živě hraných nástrojích. Zvuk tak obohatili Vilém Spilka (kytary), Martin Krajíček (mandolíny), Michal Cálik (trubka), Jakub Zomer (hammondky), Rudolf Musil (klarinet) a Láďa Zítka (foukací harmonika). A chybět nemohl ani Jakub Šimáně, dlouholetá zvukařská opora Lady i Iva, který nahrál v několika písních baskytaru, celé album smíchal a přispěl i skvělými produkčními radami v době, kdy celý tvar teprve vznikal. Se zpěvy vypomohl Michal Kosmonaut Šimíček, který zároveň zhudebnil i jeden z textů a Slávek Janoušek, písničkářská legenda a dlouholetý kamarád, který se také ujal zhudebnění jednoho příběhu.
Ivo: „Když jsem poprvé četl texty společně s črtami, měl jsem hořkosladký pocit. A husí kůži po celém těle, abych hudbou tu křehkost nerozbořil. Pracovali jsme pak s Ladou na mnohých zhudebněních společně a hledali smysl každého tónu… Byla to dlouhá pouť, která vydáním vlastně nekončí, vždyť každý z nás má svůj rozepsaný deník.“
Albu byla po zvukové stránce věnována mimořádná péče, nejprve ve studiu Svárov a posléze v domácím studiu Jakuba Šimáně. Barvy hudby oscilují na pomezí šansonu a moderního akustického folku.
red
Loading...
