Jak to vypadalo na 20. ročníku RESPECT FESTIVALU?

Praha, Výstavište, 17.-18. 6. 2017

Pestrobarevná sprška tónů i dojmů, ba i těch vůní, když přidáme olfaktorický efekt stánků s exotickou stravou. Blažený ryk děcek, rejdících areálem v přestávkách mezi muzikou, protože tenhle festiválek je vážně rodinný. Dvacátý Respect se mimořádně vydařil, ale to se dalo čekat, vždyť který se nevydařil?

Balanescu Quartet hrál samozřejmě (mj.) Kraftwerk, protože jak jinak může špičkové komorní těleso soudobé hudby rozjařit publikum pod širákem. Projekt Junun, který vymyslel izraelský zpěvák a kytarista Shye Ben Tzur s „nehrajícím spoluautorem konceptu“ Jonnym Greenwoodem z Radiohead, se s indickými hudebníky vydal do vyšších duchovních sfér, ovšem hodně razantně. S rockovými prvky i elektronikou. Tzur přitom málem vypadl z oka jistému Georgeovi Harrisonovi z dob charitativního Concert For Bangladesh, jen fousky měl kratší. Náhoda, záměr?

Čikori hrají jako jedna mysl, jedno tělo, povznesou až k posluchačské závrati. Drze jsem se zeptal kontrabasisty Míry Honzáka, zda nemají obavu, že jim Iva Bittová uletí, když se na pódiu pustí do předvádění ptáčka. „Jo, ona se Iva místy už trochu vznáší, ale my si ji přitáhneme,“ odvětil pohotově. A vážně dodal. „Tahle kapela, to je alchymie. V životě bych nevěřil, že se může sejít tolik naprosto odlišných individualit a bude to takhle fungovat.“

Erik Marchand v oblečku dávného bretonského písmáka, spolu s experimentujícím srbským pianistou Bojanem Z (Zulfikarpašićem) předváděli, jak kosmopolitně voní mořský vánek nad Bretaní i Balkánem. Zaletěli i do „českého“ Banátu. Afel Bocoum s obnovenou kapelou zesnulého učitele Aliho Farky Tourého předvedl, jak v Mali vzniklo blues a publiku nemusel vysvětlovat, jak se na něj euforicky tančí. A mnohem, mnohem víc.

Více se dočtete v červencovém čísle magazínu Rock & All, zatím prosím vezměte zavděk několika fotografiemi, ač nemohou zachytit celý ten radostný karneval v plné parádě.

Text a foto: Tomáš S. Polívka

0