Před zítřejším vydáním nové řadovky Blackstar nabízí DAVID BOWIE obrazové pokračování vizuálního titulního dobrodružství. My singl Lazarus doplňujeme o editorial dnes emeritního šéfredaktora Vojty Lindaura a k zítřejším narozeninám přejeme maestrovi jen to nejlepší!
Navíc upozorňujeme, že v lednovém vydání Rock&All najdete rozsáhlý rozbor posledních 15 let kariéry zpěváka a navrch ještě plakát! Pokud časopis ještě nemáte, nabízíme seznam prodejních míst – ZDE – nebo možnost koupě či předprodeje časopisu v našem e-shopu – ZDE.
„Jakmile nějaký umělec dosáhne vrcholu, s velkou určitostí není možné odhadnout, co provede příště.“ Tak pravil David Bowie. Na titulní straně bookletu alba Earthling se Bowiemu díváme na záda. Jak příznačné, jak výstižné. Jak obvyklé. Jako vždycky. Ano, vynálezce ZiggyhoStardusta (vedle Seržanta Pepře asi nejdůležitější smyšlené postavy rockových dějin) k nám stojí obrácen zády. Což může indikovat na první pohled dvě věci: a) polibte mi šos, b) zkuste se vydat v mých šlépějích. Já tu správnou odpověď asi znám: kdysi při vídeňském rozhovoru na to totiž přišla řeč a nezdálo se mi, že by David kecal. Tedy bé je, chválabohu, asi správně. „Nevymýšlel si však umělec s nedohlédnutelným vnitřním uspořádáním?“ napadá mne teď po letech. Ale v tuto chvíli budiž nám to jedno. Nové album Black Star je natolik šílené, že je téměř nemožné usoudit, jakou masku si devětašedesátiletý David Robert Jones nasadil (a je to vůbec maska?).”
“Každopádně je zase před námi, tedy před svým publikem, o hezký kus napřed: stěží dohlédnout už i ta záda. Natolik je album Black Star „šílené“. Budeme ho ještě následovat? „Don’t folllow The Leaders,“ zpíval kdysi dávno Dylan, ale já desku Black Star takto nevnímám. Když už, tak přijít té hudbě na kloub, jako kdyby poněkud potměšilý Bowie radil: „Najdi si mne každý sám.“ Anebo: „Radši mne nehledej.“ Kdopak to ale ví… Ach, jen jsem si vzpomněl, kdepak jsou ty časy, kdy rock a všecka ostatní hudba byly tajemstvím, hádankou, beefheartovským „killer sudoku“ nejvyšší obtížnosti, ale také krásných dobrodružství. Kdeže ty doby jsou? Vrátí-li se někdy?”
Pavel Zelinka a Vojtěch Lindaur
Loading...
