Když pražská nu metalová (tu škatulku berte s velkou rezervou) formace Cocotte Minute v roce 2013 ohlásila pauzu, leckoho nejspíš napadlo, že je konec a členům kapely je jen žinantní to natvrdo přiznat. Opak je ovšem pravdou: o dva roky později soubor vyrukoval s přesvědčivě znějící novou, zcela netradičně – protože stoprocentně živě – nahranou „videodeskou“ Rituál, kmen a srdce a kmen, a před pár týdny také s novinkovým studiovým počinem, jímž je EP Veď mě! Víc nejen o něm svou typicky nespisovnou mluvou prozrazuje charismatický zpěvák Zeller.
Splnil comeback Cocotte Minute spojený s vydáním CD a DVD Rituál, kmen a srdce a kmen a obnovením koncertní činnosti to, co jste od něj očekávali?
Jednoznačně. Začali jsme úplně novou éru, která přinesla opravdu velkej úspěch a definitivně jsme získali respekt i mimo náš žánr. Souběžně jsme už během vzniku alba Rituál, kmen a srdce a kmen změnili zásadně pravidla fungování kapely a týmu kolem nás a celkově jsme se zprofesionalizovali. Teď ještě dosáhnout těch profesionálních příjmů, v tom ještě trochu haprujem. (smích)
Proměnila se z vašeho pohledu během té dvouleté pauzy nebo po ní nějak zásadněji česká hudební scéna a její fungování?
Jak se změnila scéna nevím, přiznám se, že to vůbec nesleduju. Navíc my jsme vlastně nikdy nikam moc nepatřili. Co se ale zásadně změnilo, je přístup okolí k nám. Od návratu už nemusíme nikomu nic dokazovat. Máme respekt, lidi choděj’, vybíráme si festivaly, na kterých zahrajem, a máme skvělý recenze na všechno, co jsme doteď udělali. Myslím, že si jedem od začátku to svý, takže jsme buď konečně našli cestu, jak to předat lidem, anebo se změnili ty lidi, a to dost zásadně. Anebo obojí.
Nahrávku Veď mě! označujete jako EP, přitom obsahuje sedm věcí a má stopáž skoro 27 minut. Klidně by tedy mohla být považována i za album, byť o něco kratší než bývá zvykem…
Já nejsem vychcánek. Radši udělám delší EP než nedomrlý CD, i když by se to možná líp prodávalo. Mně je to ale jedno, já nikomu nic nakecávat nebudu. Tady je prostě EP, stojí tři kila, protože je to prostě kurva poctivá práce, a ber, nebo nech bejt. Hotovo.
z rozhovoru Petra Korála, který najdete kompletní v listopadovém Rock’n’Allu
