Nedávné úmrtí Věry Špinarové (psali jsme zde) vyneslo na světlo jedno vytrvalé novinářské klišé. Málokterý nekrolog zpěvačky se obešel bez sousloví „česká Janis Joplin“. Jde o přirovnání, které zejména mladším ročníkům vyvolává na tváři nervózní tik. Odkazuje totiž na dobu, kdy bylo u nás všechno tak nějak náhražkové – včetně hudby. O tom, že by u nás koncertovala některá z hvězd světové rockové scény, jsme si dříve mohli nechat jenom zdát. Není proto ani příliš divu, že přezdívky typu té Špinarové u nás poměrně kvetly. Bylo by jistě zajímavé zjistit, do jakého období jejich vznik nejčastěji spadá. Nedá se zcela vyloučit, že některé pocházejí až z porevoluční doby, jiné se ale prokazatelně zrodily hluboko v minulém století.
To je třeba příklad kapel Olympic a Matadors, které v Československu konce 60. let reprezentovaly soupeření The Beatles s The Rolling Stones. O něco později přišel na svět i český Elvis Presley, jak se přezdívalo Karlu Zichovi. Zich krále rock’n’rollu připomínal barvou hlasu i intonací, jinak byl ale jeho pěvecký záběr mnohem širší, jak dokazuje i jeho letité působení v kapele Spirituál kvintet.
Najdou se i světoví zpěváci, u nichž si na titul „český XY“ dělalo nárok hned několik interpretů. Za pěveckého dvojníka Boba Dylana byl například označován jednak Bob Frídl a jednak Jiří Smrž. Hned tři kandidáty vám pak nabídne Google na dotaz po českém Johnny Cashovi. Kromě Ladislava Vodičky a Cashova velkého obdivovatele Pavla Bobka je to i mladý pardubický písničkář Adam Katona.
Jak vidno, nejsou podobné přezdívky tak docela záležitostí minulosti. Z těch novějších lze narazit například na spojení „česká Amy Winehouse“ (Klára Vytisková), „česká Adele“ (Dannie) nebo „český Ed Sheeran“ (Jakub Ondra). Úsudek o tom, zda se jedná o důsledek novinářské lenosti či projev komplexu méněcennosti hudebně malého národa, necháme na vás. Rozhodně je ale zajímavá představa, že by se jednou v zahraničí mohlo psát například o německé Kateřině Winterové nebo britském Janu Burianovi.
Martin Zoul
Loading...
