Malijští Trio Da Kali, senegalec Cheikh Lô i jeho krajan Seckou Keita, tentokrát v duu s kubánským jazzovým géniem Omarem Sosou, byli moc hodní, že vzali trochu teplejšího klimatu také do moravskoslezské klimatické zóny. Ne, že by předchozí období dešťů příliš kazilo dobrou náladu a radost z muziky, ale s trochou slunce se přece vyjasní nejen obloha.
Že bude Joss Stone skvělá, to se dalo čekat, vždyť Mick Jagger má dobrý vkus a jen tak s někým by nespolupracoval, natož nezakládal supergrupu. Ale bosonožka očekávání ještě předčila. Útlá blondýnečka s hlasem jakoby patřícím (mnohem korpulentnější) soulové divě přitom nehrála žádnou primadonu, s publikem komunikovala přirozeně – a právě proto si onen hvězdný statut zaslouží.
Jessie J dělá moderní show ve stylu Lady Gaga a její efektní představení se spoustou lascivních narážek vyvolalo patřičně bouřlivou odezvu. Jessie přesně ví, co zafunguje: zábrany, decentnost a opatrnost to určitě nejsou. Ale kdo hledal něco hlubšího, nemusel se nechat lapit. Stačilo kousek popojít…
…a John Parish, dlouholetý souputník PJ Harvey, nabídl jednu z nejniternějších, nejprožitějších pátečních výpovědí. Není „caveovsky“ rozervaný, a přesto dokázal vyjádřit stejnou intenzitu emocí.
Stejně jako Calexico o pár hodin dříve, když proplétali jižanské veselí s nostalgií. Nebo vyzpívávali soucit s každým, kdo musel opustit domov kvůli válce nebo bídě, a snažili se přimíchat co nejvíc naděje. Žádné fráze, ale důvěryhodná víra v humanitu.
Pokud si někdo myslel, že mazec Dirtmusic už letos nikdo nepřekoná, hodně se spletl. Algiers jsou mužové s poselstvím. Navenek čirá, nekrocená agrese a (sebe)destrukce, kdy sebou frontman Franklin James Fisher ve smrštích zpětných vazeb a industriálního dusotu beatů mlátil o pódium. Nebohou kytaru Telecaster Custom si nechal navléci kolem krku jen proto, aby s ní vzápětí ohobloval odposlech a kamsi ji, řičící nevolí, odhodil. Jenže to vše má mnohem vážnější smysl. Algiers se vlastně snaží sdělit něco podobného jako například Calexico. Jenže mnohem výbušnějšími prostředky.
Colours prostě gradují.
Text a foto Tomáš S. Polívka