Se svou tvorbou by klidně mohli vyprodávat velké haly a oblažovat tisícihlavé davy fanoušků, tak jako to dělají žánroví kolegové The Lumineers nebo Mumford and Sons. Přesto poctivě obrážejí jeden klub za druhým a hledají bezprostřední kontakt s publikem. Kdo ví, třeba budeme za pár let psát recenzi na koncert Mighty Oaks ze zaplněné O2 arény. V zásobníku má totiž tenhle mezinárodní triumvirát potenciálních hitů nepřeberné množství.
Mighty Oaks jsou sice oficiálně německou kapelou, neboť jejich domovským městem je Berlín, ale kytarista Claudio Donzelli pochází z Itálie, basák Craig Saunders z Británie a zpěvák Ian Hooper je Američan. A právě rukopis tohohle lumberjacka se v tvorbě kapely projevuje měrou vrchovatou. Svědky toho byli i čeští fanoušci na zastávce v klubu Rock Café v rámci evropského turné. Stačí si jen představit srpnový večer na některé z nekonečných pláží Pacifického oceánu ve státě Washington, odkud lídr kapely Hooper pochází. Rozděláš si v písku oheň, otevřeš plechovku piva a hrábneš do strun akustické kytary.
Nikoliv pod hvězdami a s šumícím oceánem v zádech, ale pod nízkým stropem pražského klubu rozezvučili svoje nástroje chvilku po deváté hodině a navázali tak na artpopovou německou sestavu Giant Rooks, která je na turné provází. Za doprovodu tlumených světel decentně odpíchli večer písní Storm ze stejnojmenného EPéčka, které vyšlo před pouhými pěti týdny. Vůbec klukům nezávidím tvorbu setlistu, hlavně proto, že jak tři roky stará deska Howl, tak hlavně letošní počin Dreamers jsou živým důkazem toho, že Mighty Oaks jsou doslova továrnou na folkové hity.
„Klidně zpívejte, nebo to třeba jenom předstírejte, to je fakt úplně v pohodě,“ vybízel Hooper české publikum. Přesto mezi návštěvníky našlo nemálo těch, kteří se v textech chytlavých písní neztratili a pěli spolu s dřevorubcem v zimní čepici na scéně. Největšímu ohlasu se v první polovině celé show dostalo očekávaně skladbě Brother. Ta je koneckonců ve službě Spotify tou nejpřehrávanější. Troufnu si říct, že ještě pár let koncertování a některá z písní si najde cestu do nejednoho trampského zpěvníku. A skladby jako Raise A Glass, You Saved My Soul nebo Just One Day jsou toho díky své přímočarosti a nenáročnosti jasným důkazem.
Když pak trojce doplněná pro potřeby turné o další dva muzikanty spustí tklivou The Gerat Unknown, je očividné, že Migty Oaks si lze představit, jak koncertují před obrovským publikem na předním evropském festivalu, stejně tak při akustickém setu v hipsterské “bioprdírně”. Fanoušci se ani nenadáli a hodinový set byl rázem u konce. Tak příjemně to uteklo. Na přídavky se hudebníci nenechali příliš přemlouvat a všechny přítomné překvapili procítěně podanou akustickou verzí One Shot. Zář teplých světel v pozadí a vycizelovaná hlasová souhra všech pěti členů u jednoho mikrofonu byla doslovným pohlazením po duši. Kdyby koncert skončil přesně tímto okamžikem – nemohl by skončit lépe. Ian a parta kolem něj však ještě přidali píseň Driftwood Seat z dob prvopočátků Mighty Oaks.
Text a foto Aleš Malár
Loading...
