Titul: Československý šanson
Vydavatel: TOMÁŠ PADEVĚT
Total time: 79:56
Žánr: ŠANSON
Hodnocení alba
Kompilační album Československý šanson přináší 22 nahrávek pořízených v rozmezí skoro šedesáti let. Autor výběru Tomáš Padevět na něm ukazuje různé podoby žánru: najdeme zde zpěvačky s tímto typem písní pevně spojované (Hana Hegerová, Ljuba Hermanová, Hana Zagorová, Laďka Kozderková, Marta Kubišová, Zuzka Lonská, Lenka Filipová, Zuzana Talpová), interprety, kteří se k šansonu přibližovali jen občas (Waldemar Matuška, Václav Neckář, Marika Gombitová, Jitka Molavcová) i zpěváky řazené spíše do folku (Václav Koubek, Radůza). Většinou jde o nahrávky málo známé a jinak těžkou dostupné: řada z nich teď na CD vychází úplně poprvé. Někdy jsou to opravdové skvosty, oprávněně vytažené ze zapomnění.
Poprvé zde například vychází velmi známá slovenská lidová píseň v podání Waldemara Matušky. „Ej, zabili, zabili dvoch chlapcov bez viny / jeden bol Kapusta a druhý Ursíni.“ Text vychází ze skutečné události, dokumentované v banskobystrické matrice: při pokusu o krádež měděného kotle byli 27. srpna 1854 zadrženi čtyřiatřicetiletý Juraj Ursíni a devětadvacetiletý Andrej Nemec, přezdívaný Kapusta, oba z obce Skubín. Jen pár dní nato byli odsouzeni k smrti a popraveni na šibenici blízko dnešní banskobystrické městské části Kostiviarska. Kata nechal soud přivézt z Prievidze a exekuce stála 62 zlatých. Neadekvátní trest vzbudil velkou pozornost a dal vzniknout této nesmrtelné písni: „Ej Kapusta, Kapusta, čože si pokradol / keď ťa poviazali do hrubých povrazov // Ej, nič som nepokradol, iba jeden kotál / už ma idú vešať za bystrický chotár.“
Píseň Šťastné slunce nazpívala Hana Hegerová v roce 1964, tady je zařazena v dodatečné orchestrální úpravě z roku 2021. Vytvořil ji košický aranžér a dirigent Adrián Harvan, Hrál sCore Orchestra pod vedením slovenské dirigentky Michaely Rózsy Růžičkové. Vznikla tak velmi zdařilá nahrávka, po technické i umělecké stránce, která byla už v roce 2022 publikována na CD maxisinglu. Zde ji doplňují tři nikdy nevydané nahrávky Hany Hegerové: Krajina (1979, se Spirituál kvintetem), Krásně sis to vymyslel (1985, se Skupinou Milana Dvořáka) a Emancipovaná (1987, s Petrem Hapkou).
Pozororuhodné jsou dosud zcela neznámé písně Hany Zagorové z ostravského rozhlasu (1966): Já lásku znám a Moře. Druhá jmenovaná byla převzata z repertoáru dívčí skupiny Shangri-Las (Walking In The Sand). Rockoví příznivci budou asi spíš znát naléhavé podání Aerosmith z roku 1979. Jinou zajímavou coververzí je Viem od Zuzky Lonské (1966). Původně italskou píseň proslavili Ben E. King, Shirley Basseyová či Tom Jones pod názvem I Who Have Nothing. A tak by se dalo pokračovat: mimořádně působivý Rezavý svět v podání Marty Kubišové, Zabili mi lásku od Zuzany Talpové, Dítě snů od Václava Neckáře. Československý šanson prostě má co nabídnout.
4/5
Jaroslav Riedel