SZUN WAVES

Tahle trojice nemusí nikomu nic dokazovat. Saxofonista Jack Wyllie už posbíral hromadu vavřínů jako člen Portico Quartetu, bubeník Laurence Pike pak léta popoháněl vpřed rytmiku ceněných Triosk či Pivot/PVT. Elektronik a klávesák Luke Abbott má zase za sebou dlouhou řadu vysoce ceněné produkční práce pro taková zvučná jména jako Jon Hopkins, Simian Mobile Disco nebo Gold Panda. Touha si společně zahrát dohnala ale Szun Waves už podruhé do studia. Před třemi roky z toho vzešla ambientem prosáklá prvotina At Sacred Walls, kterou v letošním roce následuje výrazně hybnější The New Hymn To Freedom. I když…. také novinka je primárně postavena na melancholickém dialogu elektroniky a saxofonu, které umně kolorují Pikeovy bicí. Na rozdíl od debutu ale Szun Waves dokáží vyrazit na mnohem rozsáhlejší a variabilnější území. Už to není pouze jedno psychedelicky jazzové, i když zajímavé čekání na Godota, ale šest samostatných výprav, každá do jiné oblasti. Jednou se podíváme na stará dobrá místa rozjímání (Moon Runes, Fall Into Water), jindy naopak muzikanti museli vynaložit pěkné úsilí, aby prošli intenzivní trasu improvizované spolupráce (High Szun nebo Constellation). Obě desky zachycují intuitivní souhru trojice ve studiu. Už na první poslech je jasné, že zatímco debut byl panickým osahávání terénu, The New Hymn To Freedom představuje publiku výrazně sehranější a tudíž i posluchačsky zajímavější a pro dobrodružství otevřenější kombo. Na mysl se vkrádají různé průniky. Například intimity Arve Henriksena se suverénní modernou Kamasiho Washingtona. Nebo rozvláčnosti Sun Ra s úderností The Necks (Triosk k nim byli často přirovnáváni). Tak či onak nová deska zastihuje Szun Waves v dobré kondici, která je tou nejlepší pozvánkou na koncert tria v úterý 11. prosince do pražského Paláce Akropolis. Vždyť právě na živé interakci muzikantů je hudba Szun Waves postavena!

4/5

Pavel Zelinka

0