SPOON

Především v Evropě jsou Američané Spoon doslova fatálně podceněnou formací. A jejich návrat (po dvou dekádách) do náruče nezávislého labelu Matador naznačuje, že ani na rodné hroudě jim prvoligová pšenka nekvete. Přitom i letošní deskou by teoreticky měli válcovat hitparády. Vysvětlím proč: 1) 80 % skladeb jsou široce přístupné poprockové hity s neskutečným tahem na bránu. 2) Hudba Spoon vždy jasně vycházela z rockových kořenů, přesto byla zabalena do elegantního aktuálního aranžmá. 3) Z písniček čtveřice čiší nenucenost. Jak to ti chlapi dělají? Už jen tyto tři body by měly ospravedlnit mé nadšení z nahrávky, kterou spoluprodukoval David Fridmann z Mercury Rev. Právě vzdušnost aranží, tak typická pro Davidovu kapelu, pomohla mnoha položkám novinky Spoon. Ty se totiž nerozplývají ve vzduchoprázdnu, volnost pohybu naopak využívají k mrštnějšímu pohybu po „ihrisku“. Celkově se novinka vyznačuje velkým množstvím aplikované elektroniky, která ovšem neubírá hudbě na živ(eln)osti. Zajímavý ambientně instrumentální bonus nazvaný Us s ústředním saxofonem odvede náladu desky na závěr kamsi do stratosfér. Jeden z poprockových adeptů na desku roku. Bez diskuze.

Pavel Zelinka

0