SHAKIRA

Pro Shakiru zřejmě není cesty zpátky, nasměrování započaté electropopovým titulem Loba / She Wolf se nemění a fanoušci mnohem originálnějšího, živelnějšího, „místně specifičtějšího“ soundu mohou leda zaplakat nad rozlitým mlékem a prošlápnutým quatrem a akordeonem. Shakira dávno utopila kdys originální směsku latiny, rocku a popu v syntetické diskotékové polévce, byť i nakrásně programuje latinské rytmy. Což samozřejmě není nic proti současné muzikantské výbavě a elektronice! Jde o to, jak se uchopí. Team Shakiry ji záměrně nepoužívá invenčně, ale spíš podbízivě, pouze s ohledem na zvukovou módnost. Ale na druhé straně, podíváme-li se na album z všelidově popové stránky, bez vzpomínek na Pies Descalzos, jde v té obecné rádiové šedošedé přece jen o oživení. A některé písně (jako třeba duet s kolumbijským krajanem Carlosem Vivesem La Bicicleta) skrývají přece jen trochu starého vzruchu, včetně milé „dřevitosti“ akustických nástrojů. Ne, samotná Shakira neztratila temperament a osobitost úplně, ale k pádu do globální plastické zaměnitelnosti jí nechybí mnoho.

TOMÁŠ S. POLÍVKA

0