RŮZNÍ

Tahle výjimečná deska by mohla mít podtitul Do nebíčka, do peklíčka za Filipem Topolem. Na pódiu Paláce Akropolis se sešla řada Filipových kamarádů, aby s hořkosladkými pocity zahráli skladby tohoto sebedestruktivního Mozarta. Kdysi dávno mi Filip řekl: „Jim Morrison was my father“. Když ho poprvé pustili ze špitálu, světla v jeho očích jako by pohasla. Když je po čase znovu rozsvítil tím, že překročil různé lékařské zákazy, už 19. června 2013 zemřel.

Nikdy nepsal pro jiné než pro PSÍ VOJÁKY nebo pro sebe. Nikdo se během jeho života nepokusil udělat coververzi jeho písně. Topol byl s nimi příliš spjat. Tak až teď. Album Sbohem a řetěz obsahuje třináct písní, z nichž tu poslední můžeme považovat za velkou raritu. Filip 12. dubna 2004 vystoupil v pražském klubu Vagón při příležitosti Akce Zmrtvýchvstání Karla Kryla a zazpíval zde skladbu Bratříčku, zavírej vrátka(!). Zbytek na albu Sbohem a řetěz už obstarali jeho přátelé. Psí vojáci sice patřili k „druhé generaci undergroundu“, jak říkal Magor, ale Plastici na pódiu nechyběli. Jejich verze Chce se mi spát je přetransformována do zvuku, jímž prosluli. Podobně jako Hospoda (J. H. Krchovský, Krch-Off a Pavel Zajíček) zní těmi typickými mollovými zatěžkanými akordy a téměř až litanickým projevem. Ne, zde se nedá říct, co je z alba nejlepší.

Objevují se Topolovi souputníci z hospody Na Klamovce kapela ECHT! (vynikající Černé sedlo) a kapely, s nimiž se PVO setkávali na klubových pódiích v druhé polovině osmdesátých let: Žiju v ryčném provedení UŽ JSME DOMA, GARAGE s Tonym Ducháčkem zpívají I´m Lucky s oním žižkovským chuligánstvím, a pak ZUBY NEHTY… Geniální perzifláž na Marilyn Monroe nazvaná J. P. Belmondo, toť nápad k nezaplacení: Kateřina cedí mezi zuby: „Hele, vole, ten tvůj to je celej Jean Paul Belmondo!“ Mezi experimentální pozdravy Filipovi můžeme ocenit hlavně Žiletky, kde hraje Josef Klíč pouze na violoncello. Původně rozsáhlou skladbu Kilián Nedory Andrej Polansky a Emül Langam vtěsnali do necelých tří minut a Hana Lundiaková zpívá pouze s akordeonem. Z celé desky zní, řečeno s básníkem Václavem Hrabětem, krásná, absolutně nerentabilní hudba…

Vojtěch Lindaur

0