NĚŽNÁ NOC

Dva roky po debutu Neměj strach přišla skupina Něžná noc s druhým albem Tak se věci mají, na němž autorsky opět převažuje Jan Sahara Hedl, ale vzrostl podíl Blanky Šrůmov, která participovala na hudbě k polovině z deseti skladeb a ve finálové Už mě nechytej! také na textu. Novinka oproti předchozí desce nabízí rockovější hrany i barevnější kytarový zvuk. Jan Hedl k akustické kytaře tentokrát přibral ještě elektrickou i dvanáctistrunou a k většímu tahu přispěla také výměna na postu sólového kytaristy, kde Toma Zvardoně vystřídal Ondřej Ekrt. Klávesy, o něž se dělí Blanka se Saharou, zůstávají v pozadí a z instrumentáře zmizel i sporadický, ale přeci jen folkovější cajón. Z koncertů stále vyhranější kapela má zázemí v rytmice baskytaristy Martina Schneidera a bubeníka Ivana Kadaňky, o níž se opírala už začátkem milénia Hedlova sólovka Matka zebra.

Pětice si vystačí bez hostů, ale nahrávky přitom nepostrádají pestrost, k níž přispívá i nečekaná countryová rošáda v titulní Tak se věci mají. Duety dvou odlišných hlasů, které se navzájem doplňují, mají kořeny ještě u raného Precedensu, ale namísto vokální gymnastiky teenagerským rokům odrostlé Báry Basikové pracuje vyzrálejší Blanka Šrůmová především s výrazem. Texty s místy už tradičním temně romantickým slovníkem jsou hodně osobní, namátkou Věčnej hřích, Zasáhnul mě blesk nebo Já už tu nebydlím, a nezapřou, že obě osobnosti domácí rockové scény jsou několik let partnery nejenom u mikrofonu.

Pavel Víšek

0