NECROCOCK

Muzikant a zpěvák Tomáš Kohout alias Necrocock, zřejmě již navždy spojený především se skupinami Master’s Hammer a Kaviar Kavalier, vyrukoval na podzim s pátou sólovou nahrávkou. Opět jde – podobně jako v případě desek Lesní hudba a Houbařské album – o koncepční počin odehrávající se v prostředí lesů, tentokrát o fiktivní příběh s detektivní zápletkou. Samozřejmě příběh náležitě bizarní a ujetý, jak se od Necrococka dá očekávat.

A typická „kohoutovina“ je to i po hudební stránce. Rozumějte tomu tak, že posluchači se znovu v míře více než vrchovaté (všimněte si stopáže CD!) dostane pro Necrococka typických zasmušilých melodií, typické zvláštní atmosféry, typických vokálních linek. Vše je zcela specifické a okamžitě rozpoznatelné, Necrocock si prostě už dávno vybudoval svůj vlastní umělecký trademark – není moc zdejších hudebníků, o nichž to můžete s klidným svědomím říct… Tentokrát ovšem zvolil zase trochu jiný aranžerský přístup, upotřebil daleko více syntezátorů a vůbec elektroniky a méně nabroušených kytar, takže zarputilé metalisty, co od něj pořád chtějí „něco na způsob Master’s Hammer“, nahrávka možná moc nepotěší. Ty s otevřenějším vnímáním však právě naopak. Místy (například chytlavá skladba Početí a jiné momenty) bych se nebál hovořit dokonce o popu, byť pochopitelně těžce nestandardním popu. Proč ne?

Křivoklátské martyrium je zkrátka prapodivné dílko, nicméně tak jako veškeré Necrocockovy výtvory, i tento lze doporučit všem, co v muzice hledají něco jedinečného, netradičního, nepodbízivého a nelehko uchopitelného.

3,5/5

Petr Korál

0