NARAJAMA

Jedním z podle mne hrubě nedoceněných počinů roku 2014 bylo vynikající comebackové album kyjovské Narajamy Convergere. Na novince tenhle soubor, jak už ostatně její název naznačuje, pokračuje v podstatě přesně tam, kde minule skončil. A výsledek je umělecky ještě o něco oslnivější! Tady už zdaleka nejde pouze o to, že skupina do svého jinak plně elektrifikovaného soundu naprosto geniálně začlenila cimbál a povýšila jej na jeho zcela plnohodnotnou, nikoliv toliko efektně doplňkovou součást, aniž by si přitom křečovitě hrála na nějaké novodobé folkloristy (třebaže opět zhudebnila i pár moravských lidových textů). Narajama si decentně přihýbá z různých nejen ethno číší, inspiraci hledá – a nachází – všude možně v širém hudebním světě, ale základem u ní přesto všechno nadále zůstává rock. A to rock zcela jedinečný, skladatelsky a aranžersky navýsost vynalézavý a ve své zvláštní naléhavosti mimořádně podmanivý. Poslouchat tohle CD je bez přehánění výjimečně vzrušující zážitek.

Petr Korál

0