MARCUS MILLER

Rubrika:  Recenze, publikováno: 27.06.2018
MARCUS MILLER

Titul: Laid Black

Vydavatel: DECCA / UNIVERSAL MUSIC

Total time: 53:56

Žánr: JAZZ/FUNK

Hodnocení alba

Po třech letech se vrací uctívaný baskytarista s novou studiovou kolekcí. Nicméně jestliže předchozí album Afrodeezia bylo jakousi bilancující cestou skrze celé afroamerické hudební dějiny, novinka Laid Black se vyrovnává s tím nejsoučasnějším zvukem. Jako obvykle tu narazíme na solidní řádku elitních hostů: tentokrát jsou mezi nimi například Trombone Shorty, saxofonista Kirk Whalum, virtuózní vokální šestka Take 6, jihoafrický kytarista a zpěvák Jonathan Butler či belgická zpěvačka Selah Sue. Po hybném hiphopovém úvodu Trip Trap přichází Que Sera Sera, starobylý cajdák z Hitchockova filmu The Man Who Knew Too Much (1956). Originál zpívala Doris Day, ale milovníci funku skladbu znají spíše v podání Sly & The Family Stone, z jejichž pojetí Miller čerpá především. Jiným výletem do minulosti je Runnin’ od Earth, Wind & Fire, zde nazvaná Keep ’Em Runnin’ a obtěžkaná agresivní hiphopovou rytmikou – ano, už původní verze z alba All ’n All sice byla basovou instrumentálkou, ale tím veškerá podobnost končí. Závěr pak patří gospelové baladě Preacher’s Kid, v níž se nad základním melodickým obrysem střetává kvílející saxofon s klidnými vokály Take 6. Marcus prostě zase dokázal nahrát desku, která projde i jako pouhá kulisa, i jako materiál pro vyzobávání muzikantských fines. Lze ji jedině doporučit a vůbec nevadí, že bývalý kapelník Miles Davis mu asi seshora našeptává: „Nehraj už ten starej shit.“ Pořád je totiž radost to poslouchat.

Jan Tesař

(Navštíveno 42krát, z toho 1krát dnes)
0