LVMEN

Dlouho jsem neměl v ruce tak konzistentní album. Jak zvukově, tak kompozičně. Dalo by se tvrdit, že novinka navazuje na devět let starý Heron, nicméně není to přesné. Konzistentní je celá tvorba Lvmen. V jejich diskografii nenajdeme žádné výrazové skoky mezi alby. Zároveň nelze tvrdit, že by se skladatelsky opakovali. A jestli snad, tak záměrně. Že opět došlo na samply z Vláčilových filmů? To už vnímám jako lumení trademark. To samé platí o vyprávění pomocí temných riffů, dramaticky meldujících tóny až do psychedelické exploze. Jako by ejakulovalo peklo. Ke kladům novinky připočtěte dosud nejlepší zvuk. Však také Dan Šantra ze Studia Mysterio nahrávku pořídil přímo v táborské Cestě, kde mají Lvmen i zkušebnu. Doma je doma. Své udělal i mix od Amáka ze studia Golden Hive. Delikátní dojem umocňuje i pestrá škála vokálních projevů: na albu uslyšíte mj. Vaška Havelku z Please The Trees, Banána z Kovadliny, Ivana z Flower For Whores nebo Marquet z Nano. Ale většinu při prvním poslechu nerozpoznáte. Na rozdíl od Miroslava Krobota, jehož brilantní přednes se dotkne nitra. Jedinou smutnou okolností alba budiž fakt, že je patrně poslední. V polovině srpna nečekaně opustil tento svět kytarista Mirda. Jeho kytarové postupy dělaly Lvmen těmi, kým jsou. Zanechal však po sobě velké dílo.

J. J. Šimon

0