JAROSLAV HUTKA

Rubrika:  Recenze, publikováno: 03.06.2019
JAROSLAV HUTKA

Titul: Skleněný den

Vydavatel: GALÉN

Total time: 48:59

Žánr: FOLK

Hodnocení alba

Po loňském politickém albu 100 let poskládal Jaroslav Hutka novinku Skleněný den převážně z lyrických písní, když výjimky potvrzují pravidlo (stačí ocitovat z textu nikterak apolitických Českých stínů: „Panstvo, co krade, dnes nebo včera / politik bez cíle, obchodník bez cti…“). Výhradním zhudebňovatelem Hutkových textů je opět Vladimír Veit, ale formou se Skleněný den blíží více desce V rozpitých barvách (2017), na níž participovali ještě Radim Hladík, Jan Hrubý a Petr Přibyl. Právě naposledy jmenovaný violista orchestru Národního divadla, ale i hráč na klávesové nástroje a nápaditý aranžér, jehož jméno si mnozí spojují už s šansonovou kolekcí Kulhaví poutníci (1996), má na výsledné podobě alba lví podíl. V tuctu skladeb využívá instrumentář smyčcového kvarteta i rockového komba v rukou desítky muzikantů a zvláště nabuzená „elektrika“ Vladimíra Štefla je v Hutkově diskografii dlouho neslýchaným nástrojem, byť její vyhrávky doprovázejí jen čtyři skladby. Písničkář sám však netradičně odložil svou akustickou kytaru a jenom zpívá.

Skleněný den svým repertoárem pokrývá delší časové období, třeba písně Mrholí, Setkání v neznámém těle a Obrázek vznikly v roce 2007 na jihu Francie u říčky La Sorgue, zmiňované České stíny a Normální den o pár let později tamtéž a z mladších výletů do indického státu Karnátaka pocházejí Žulové město a Hampi. Když ocitujeme z Hutkova eseje, který otevírá booklet CD, je zřejmé, že „domácky známá krajina písní… dorostla, vybarvila se, jak by našla hlubší význam a rázem i srozumitelnější obsah, který nepatří do světa pop music, ale spíše do světa vážné hudby.“ Petr Přibyl zde sice plní jiné úkoly nežli před mnoha lety Radim Hladík, ale je neméně důležitý, ba přímo klíčový. Povedené album umocňuje obal Františka Štorma, který vícebarevnými linoryty potvrzuje, že je nejenom výsostným typografem. Hezkou zkratkou je na titulu CD slon s lennonkami, které si dlouho spojujeme i s Jaroslavem Hutkou. Největší suchozemský savec v indické mytologii představuje oporu vesmíru, nemluvě o Ganéšovi, bohovi se sloní hlavou, v tantrické tradici ochránci milostných vztahů, které se snaží vést k duchovnímu směřování.

4/5

Pavel Víšek

(Navštíveno 208krát, z toho 1krát dnes)
0
 

Tagy