FFS

Nadsázka, vtip, vážná témata i ironické střílení do vlastních řad. Spojení prominentní britské kytarovky Franz Ferdinand a nezničitelného popového dua Sparks, které zažívalo boom v sedmdesátkách, je jedním z příjemných překvapení letošního roku.
Pod hlavičkou projektu FFS tak vznikla deska, která čerpá z generačně rozdílných přístupů k muzice, aniž by se miska vah nakláněla primárně k jedné ze zúčastněných stran. Oba styly, které skupiny reprezentují, se totiž na desce doplňují – tu kytarový zvuk typický pro Franz Ferdinand rozbíjí klávesové plochy, jinde zase dojde na zastřený zpěv a silně popovou linku. Hudebníci se přirozeně proplétají žánry, boří zajetou strukturu písní.
Ačkoliv deska není na první poslech vyloženě ohromující, po několika posleších se zarývá pod kůži opravdu silně. Franz Ferdinand a Sparks dokázali, že papírově zdánlivě nemožné spojení dokáže ve studiu zafungovat a výsledek jejich vzájemné chemie není zbytečným výstřelkem.
Dopadlo to o poznání lépe než např. před časem hojně propírané spojení Lou Reeda a Metalliky.

Milan Říský

0