COTATCHA ORCHESTRA

Rubrika:  Recenze, publikováno: 31.12.2020
COTATCHA ORCHESTRA

Titul: Bigbandová elektronika / Bigband Electronics

Vydavatel: PARMA RECORDINGS

Total time: 50:52

Žánr: JAZZ/ELEKTRONIKA

Hodnocení alba

Šestnáctičlenný Cotatcha Orchestra (CO), který sdružuje přes dvě generace jazzmanů spojovaných většinou s Katedrou jazzové interpretace na brněnské JAMU (v obsazení narazíme na její studenty, absolventy i vyučující), se na scéně pohybuje od roku 2014. První roky byly ve znamení formování repertoráru, který zpočátku stavěl na úpravách skladeb bigbandových klasiků Thada Jonese či Stana Ketona, ale už i původních kompozic, mj.  od kontrabasisty Vincence Kummera, který s CO působil až do koncertní oslavy svých sedmasedmdesátých narozenin v prosinci 2018. Dlouho očekávané debutové album Bigbandová elektronika / Bigband Electronics však už reflektuje současnou tvář CO, kterou ovlivnil magisterský projekt kapelníka a trumpetisty Jiřího Kotači.

Název alba může někomu “na první čtení” evokovat starší počin BigBandTronics – Prague Edition (2012), který vznikl díky spolupráci tuzemského big bandu Concept Art Orchestra a německé nu-jazzové formace nuBox s americkým dirigentem Edem Partykou, ale tato podobnost je pouze formální či spíše náhodná, protože průnik s elektronickou taneční scénou je prakticky nulový. Devět skladeb vesměs z dílny pianisty Martina Konvičky (výjimky tvoří jen Modal Song Jiřího Kotači a For Ben Jiřího Levíčka), jež spojují orchestrální akustický jazz s ambientní elektronikou i trapovými beaty, se navíc tradičnějším začátkům CO nijak nepříčí a svébytný zvuk big bandu svou zvukomalbou dále rozvíjejí. Aranžmá obohacují dva hosté, baladu Billy’s Pilgrimage svým vokálem umocňuje Lenka Dusilová a finálovou A Very Old Lady Driving A Ferrari oživí svým sólem nizozemský trombonista Ilja Reijngard, který s CO spolupracuje už několik let. Big band si skladby vyzkoušel už loni naživo během několika koncertů, takže pečlivě připravené nahrávky vznikla na přelomu června a července za pouhé dva dny ve studiu brněnského Divadla na Orlí, které je divadelní scénou studentů JAMU (jen Reijngoud své sólo připojil ve studiu v nizozemském Culemborgu). U povedeného albového debutu je třeba pochválit i technickou úroveň nahrávky a mix, což není samozřejmé.

4/5

Pavel Víšek

(Navštíveno 75krát, z toho 1krát dnes)
0