±0

Jsem bohužel už poměrně velký pamětník, takže když ±0 spustí, rychle mi naskočí na mysl stará dobrá Prouza ještě s Tomášem Hamplem za mikrofonem. Jejich pražští pokračovatelé také milují stavy mírné apatie, v nichž vykreslují všední momentky a s řezavou kytarou a rovnou post-punkovou rytmikou zhmotňují podzimní malátnost. Rozdíl mezi devadesátkovou legendou a kvartetem studentů architektury z Liberce je v jisté civilnosti, která Prouze v její rané fázi nebyla tolik vlastní. Producent Tomáš Neuwerth sice chtěl zachytit na desce ten „smrad“, ve skutečnosti mu ale nešlo kolekci nastylizovat do DIY undergroundu. Kdo vzpomíná nejen na Prouzu, ale i na gotické období Priessnitz, mohl by si na debutu ±0 pochutnat.

Pavel Zelinka

0