ED SHEERAN

Ne, že by šlo o vyloženě pitomou desku pro adolescenty, některé věci jsou naštěstí nedělitelné, třeba talent. Sheeranovi nedošly po sčítání (+, 2011) a násobení (x, 2014) nápady, jen jsou jaksi mělčí, předvídatelnější. Vzpomínky mladíka na ehm, ztracené mládí, první opití, první polibek etc. v Castle On The Hill vyznívají nejen pateticky, ale hlavně plytce. Shape Of You, s „objevným“ sloganem „miluju tvoje tělo, miluju tvůj tvar“ působí vyloženě povrchně, vlezlost nezmírní ani zajímavé aranžmá vystavěné na perkusích. Desce neprospívá ani nekoncepční přeskakování z jednoho soundu na druhý, od svižnějšího folku s rapovou vsuvkou (úvodní Eraser patří k tomu povedenějšímu) k pocukrované baladě Perfect, od britpopu k názvukům R&B, od retra k vyloženě nešikovné hře na Afriku: V pseudoetnické Bibia Be Ye Ye se Sheeran nepřiblíží eleganci a modernosti takového Paula Simona z 80. let, ani kdyby se přetrhl. Řampulácky zní i v ohlasu na ostrovní keltské lidovky Nancy Mulligan, které by mu přece měly jít. A to má po dělení ÷ následovat ještě odečítání.

TOMÁŠ S. POLÍVKA

0