Extravagantní vzdělanec Milan Knížák během našeho rozhovoru možná konečně dospěl ke smyslu svého bytí. Konverzovali jsme u příležitosti křtu nové desky jeho slavné undergroundové formace, která loni oslavila 50 let existence. Kam se posunula?
V únoru 2017 Aktual slavil padesát let v pražské Malostranské besedě. Ten koncert měl sílu. V jaké kondici je kapela teď?
Intenzivním hraním během celého roku se kapela ještě víc hudebně stmelila a poslední koncerty byly průraznější, sevřenější a důraznější. Úpravou dramaturgie, důsledným zkrácením mezer mezi skladbami a zařazením nové písně Necháme svět zvířatům na závěr působí koncert až apokalypticky.
V pražském Futuru jste v prosinci pokřtili CD Necháme svět zvířatům, na kterém najdeme i osm nových studiovek. Můžete je rozebrat po stránce inspirace a hudebního pojetí?
Těch osm nových skladeb má hodně citací, abychom podtrhli jejich aktuálnost. Jsou tam i písně pomalé, jakési balady. Mimo první písně Rudá lejna jsme opustili českou politickou tematiku a zabýváme se globálními tématy. Tedy spíše zabývám, poněvadž text i melodie jsem napsal já, pouze u Hymny postmoderního rebela navrhl Honza Pech do refrénu Ódu na radost místo Internacionály, proto jí také někdy říkáme Óda na blbost. Asi nejpůsobivější je píseň ANO tak!, která v recitovaných slokách líčí v hutné zkratce celou historii lidstva. Podařilo se nám získat dětský sbor, který působí v refrénu zvlášť sugestivně. Do lyrických písní jsem vkládal agresivní mezihry, abych odstranil jejich sladkost a poukázal na existující kontrasty.
celý rozhovor Lucie Jedličkové si můžete přečíst v lednovém Rock’n’Allu
Loading...
