Simple Minds mezi dvěma světy

Rubrika:  Novinky, publikováno: 19.02.2018

1921Skotská popová konstanta Simple Minds vydává už osmnáctou řadovku Walk Between Worlds. Nejen o ní se rozpovídal frontman Jim Kerr. Ve svých úvahách se nebojí velkých slov ani rozporů a jeho duševní rozpoložení pramálo připomíná očekávanou „jednoduchou duši“. Ale důležité je, že pořád umí své filozofické pochody přetavit v čitelně napsané písničky.

Jak jsi přišel na název Walk Between WorldsCo vůbec znamená?

Nejde o jednu konkrétní věc. Víš, děláme muziku už dost dlouho a pořád je pro nás trochu záhadou. Nevím, kolik jsem napsal písniček, možná tak 300. Ale pokaždé, když si sednu, abych nějakou napsal, tak se potýkám s něčím nepostižitelným. Nikdy nevíš, jak bude ta věc pochopena mimo tvůj svět, jestli bude někomu dávat smysl. Takže je v tom konflikt vnitřního a vnějšího. Když to vezmu méně abstraktně, tak svět je opět hodně polarizovaný. Nemyslel jsem si, že to někdy nastane, protože naše generace zažila konec 80. let, kdy padla Berlínská zeď, všechno se spojovalo, a pak to ještě propojil internet. A když se na to podíváš teď, tak se bipolárnost vrátila politicky i sociálně.

Na obalu je trochu naznačen mladý Jim Kerr, takže jsem si pomyslel, že je to o věku, o kontrastu mezi mladickou nenasytností a stařeckou zkušeností. Ty politické souvislosti mě nenapadly.

S obalem byla docela sranda. V létě, když se s tím začalo, tak jsem u toho nejprve nebyl. Najali jsme jednoho umělce, který s námi pracuje pravidelně, on si poslechl hudbu a navrhl několik směrů, kterým se ta výtvarná složka může ubírat. Dostal jsem pak pár e-mailů, protože náš manažer řekl: „Ne, chceme tu fotku s tím mladým Jimem.“ A já na to: „Vždyť tam žádná taková nebyla!“ A oni říkali: „Ne, mrkni na to!“ Pak jsem si uvědomil, že je tam určitá podobnost. Bylo to tedy zajímavé, ale rozhodně nešlo o záměr z mé strany. Ale jinak máš docela pravdu, že to album tak nějak poletuje mezi mladistvým optimismem, jaký ztělesňuje třeba úvodní skladba, a pak přijde poslední píseň Sense Of Discovery. Ale ona to vlastně nepopírá, jen je to někdo, kdo už si své prožil, má zkušenosti a mluví k mladšímu klukovi. Pořád tam ten optimismus zůstává, ale je už založený na prožitku, a ne na nějaké svévolné touze.

kompletní rozhovor Marcela Anderse v překladu Jana Tesaře najdete v únorovém Rock’n’Allu.

 

(Navštíveno 103krát, z toho 1krát dnes)
0
 

Hodnocení k článku

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...Loading...

Tagy



Související články