V rozhovoru pro magazín NME se členové skupiny REFUSED vyjádřili, že začnou točit další desku. A chtějí ji produkovat jinak než poslední Freedom, které vzniklo po sedmnácti letech od revolučního počinu The Shape Of Punk To Come.
„Po hudební stránce jsme zvědaví lidé. Chceme vidět, kam to můžeme dostat. Chceme dělat víc spontánně a ne se tolik tlačit do dokazování něčeho, co stejně dopředu odhadnu,“ říká basák Magnus Flagge.
„Stále si ještě přejeme být kapelou, která existuje, vydává nahrávky a jezdí na turné, protože naše místo je tam, kde jsou naši fanoušci. To je budoucnost,“ dodává bubeník David Sandström. „Během práce na albu Freedom jsme řešili, že chceme znít jako Refused, ale v roce 2015. Od další nahrávky chceme, aby to byla vyloženě Refused nahrávka.“
v L.A. 13-15.10. 2014
Pojďme si to shrnout. Prohlášení může znít trochu vágně, ale jen zdánlivě. Pokud budu spekulovat a číst „mezi řádky“, nemohu se zbavit dojmu, že pro Davida Freedom spontánní nahrávkou není. Děkuju, Davide, přesně tak to cítím – hodně akademičnosti na úkor punkové špíny…
Chtěli, aby Refused zněli aktuálně, ale vymklo se jim to z rukou? Víc než o spontánní jam, jak tvořili dřív, se jedná o piplačku producentských ručiček. OK, fabuluji. Možná si tím chci potvrdit to, co čem píšu v recenzi na Freedom v druhém aktuálním čísle Rock & All.
A ještě něco z Refused agitace ohledně současné uprchlické krize.
„Tady je něco špatně už v samotném základu. Lidé utíkají z války a tísně do Evropy. Proč? Protože my jsme jim prodali tu ideu o Evropské unii. Pro ně je to místo, kde je svoboda a pracovní příležitosti tady. A na té cestě sem zemřou,“ chmuří David a dodává: „To ukazuje, čím je současný kapitalismus a konflikt, který teď hýbe světem. Pro současný svět je symptomatické, že máme nějakou představu, kým ten svět je, a tuto ideu prodáváme všem ostatním. Oni sem pak chtějí. Přirozeně, protože chtějí žít lepší život.“
J. J. Šimon, foto Dustin Rabin
Loading...
