Jestli vám něco říká ten sametový hlas, který zněl ve všech velkých hitech kapely Keane, je na čase zbystřit. Majitel toho hlasu se jmenuje Tom Chaplin a už za pár dní, přesně 6. března, vystoupí se svým sólovým projektem v pražském klubu Roxy.
Už je to déle než tři roky, co Tom opustil tuhle britskou kytarovku, v níž paradoxně na kytaru nikdo nehrál. Po svém odchodu se však Chaplin dostal pod drobnohled veřejnosti a bulváru. Netrvalo dlouho, podlehl úzkostem a znovu spadl do zajetí drog. „V kokainu jsem jel nonstop. Fakt jsem byl furt v rauši. Pak jsem se ale jedno ráno vzbudil a uvědomil jsem si, že přicházím o všechno. O ženu i celý svůj život. A tam se to všechno náhle zlomilo,“ uvedl v britském televizním pořadu Loose Women.
Kapele Keane věnoval šestnáct let svého života a zanechal nesmazatelnou stopu nejenom na domácí hudební scéně, ale oslovil fanoušky britského indie rocku a popu po celém světě. Když se podíváte na Toma Chaplina dnes, už to není ten typicky obtloustlý Brit, ale štramák k pohledání – message pro fanynky. Navíc ze svého hlasu neztratil vůbec nic. I přestože se vydání prvního sólového alba různě komplikovalo, nakonec se vše v dobré obrátilo a brilantní muzikant ve své prvotině vytvořil jedenáct skladeb o svých nadějích a obavách.
Na dráhu Keane dávají vzpomenout zajímavé hudební i hlasové prvky a samozřejmě chytlavé refrény. Celkové vyznění alba, které přišlo na svět na podzim loňského roku, vskutku není daleko od tvorby formace, která dostala Toma do světel reflektorů světové hudební scény a působí velmi pozitivně a odhodlaně.
Na koncertech se často vrací do minulosti a nechává fanoušky unášet na vlnách hitů jako Everybody’s Changing, This Is The Last Time nebo Somewhere Only We Know. Chaplin se právě vrací do Evropy po americké šňůře a Praha bude jeho první zastávkou na starém kontinentu. Takže o důvod víc, proč vyrazit.
Aleš Malár