Obsah listopadového čísla magazínu Rock'n'All

Rubrika: Novinky, publikováno: 05.11.2018

Editorial

Kormidlo na kapitánském můstku měsíčníku Rock’n’All přebírám v předposledním čísle letošního roku, kurz však zůstává stejný, přesněji staronový, k němuž jsme se vrátili v září. Mateřské povinnosti jsou v životě ženy nejvíc, takže agendu jsme si s Lucií Jedličkovou předávali za chodu. Rád na tomto místě Lucce vracím kompliment z říjnového čísla, protože na měsíce naší spolupráce budu rád vzpomínat. Kdybychom chtěli být styloví, tváří listopadového čísla budou Halloween, byť anglosaský svátek se slaví v noci 31. října, den před Všemi svatými. Ale fanoušky žánrů hard & heavy v posledních týdnech zajímají osudy jiné tvrdé party, a sice AC/DC. Co vězí za nedávnou fotografií zpěváka Briana Jonese a bubeníka Phila Rudda z terasy studia Warehouse v kanadském Vancouveru, kde Australané v posledních letech s oblibou nahrávají, není zatím stále jasné. To však v investigaci Tomáši S. Polívkovi nebránilo a Bohouš Němec k tématu připojil důkladnou hitovou inventuru AC/DC od roku 1974.

Ke konci roku si připomínáme dvě domácí rockové legendy. Portrét brněnského klávesisty a zpěváka Oldřicha Veselého, jemuž v listopadu vychází v předtermínu k nedožitým sedmdesátinám retrospektiva, která se nemůže jmenovat jinak než Černý racek, připravil Jaroslav Riedel. Jen o málo později přijde na řadu kytarové eso Radim Hladík a proto si nejenom o prosincových koncertních holdech se Zlatou Hladíkovou povídal Petr Korál a kolem méně známých nahrávek z kolekce 4CD Má hra /1969-2018 jsem kytaristova syna Radima Hladíka mladšího vyzpovídal sám.

Doufám, že obsah čísla je bohatý. Pod stůl nespadly jubilejní reedice The Beatles a Jimiho Hendrixe, další várka archivních perel Boba Dylana, ani nové řadovky Elvise Costella, Laibach, Muse nebo The Smashing Pumpkins. Nadpropoční zastoupení má tentokrát blues, ale listopad je už tradičně měsícem šumperského festivalu Blues Alive a jeho fenoménu jsme zatím od prvního čísla Rock’n’Allu zůstávali vždycky něco dlužni. Nechybí většina pravidelných rubrik, pouze v Globální kuchyni se momentálně nevaří, protože Petr Dorůžka už nějaký čas pobývá v gruzínském Tbilisi. Přeji našim věrným příznivcům pěkné čtení.

PAVEL VÍŠEK

6 – 13 | In Rock

Roger Waters, Neminou nás (desky na listopad), Marty Balin, Otis Rush, Charles Aznavour, Šafrán, Sigur Rós, Cocotte Minute, Máš lístek? (koncerty na listopad), Nicky Hopkins, Korálův atol

14 – 17 | AC/DC: Nekonečná rock’n’rollová dálnice

Když se nedávno roznesla šeptanda, že kytarista zřejmě chystá novou desku AC/DC, navíc s Brianem Johnsonem a Philem Ruddem, nezněla zase tak nepravděpodobně. Jistě, současný sílící bzukot střídavého napětí v rockových médiích stojí pouze na spekulacích, nejednoznačných náznacích, nedostatečně potvrzených svědectvích. Jedno se však zdá jisté. Ať bude, co bude, hlasitá jízda v rychlém pruhu Dálnice do pekel ještě zdaleka neskončila. (Tomáš S. Polívka) Zastavíme se také u dvacítky nej- písní téhle legendy, která už 45 let oslovuje milovníky rockové muziky všech generací, národů i vyznání. (Bohouš Němec)

18 – 19 | Muse zahalí stadionový rock do osmdesátkového sci-fi

Britské trio Muse patří už nějakou dobu mezi největší a nejlepší současné kapely světa. Prosím, berte tato tvrzení s rezervou, neb je trojici zpravidla velkou měrou přičítána pompéznost a velkolepost živých show jako něco, co by moderní rockový fanoušek měl zažít. Po třech koncepčních albech s „vymazlenou“ pódiovou prezentací se skupina pomyslně stahuje zpět a vydává uvolněnou studiovou nahrávku Simulation Theory, na které budou „pouze“ obyčejné písničky. Leccos ale bude jinak. (Aleš Lochman)

20 – 22 | Písně zrozené z fotografií – 1. část

Inspirací pro vznik písně/skladby může být cokoliv. Osobní prožitek, zážitek jiného člověka, cestování, literatura, telefonní seznam nebo třeba matematický vzorec. Pro řadu známých písní byly zásadními inspiračními podněty fotografie, a to už od první poloviny 20. století. V dnešním článku si je představíme – a vězte, že nepůjde o žádné obskurní záležitosti, ale o skladby, které se staly velkými hity. (Pavel Zelinka)

23 | Klipoví mágové

Julien Temple: Punkáč s kamerou na rameni (Pavel Zelinka)

24 – 25 | The Beatles: Bílé album slaví abrahámoviny

K 50. výročí vydání slavného dvojalba The Beatles, deváté studiové desky, asi známější jako „The White Album“, dostanou 9. listopadu fanoušci kapely dárek. V multiboxsetech The Beatles White Album Anniversary Editions totiž vyjdou remixy jak originálního záznamu původního alba, tak i řady oficiálně dosud nevydaných záznamů. Dílo bylo zhotoveno týmem pod vedením osob nadmíru povolaných. Giles Martin a jeho parťák, zvukový inženýr Sam Okell, odvedli super práci již o rok dříve při reedici alba Sgt. Pepper’s Lonely Heart Club Band u příležitosti stejného výročí. (Štěpán Ernýgr)

26 – 27 | Bob Dylan: Ještě více krve na kolejích

Čtrnácté zastavení na pomyslné dráze Dylanových Bootleg Series nelze jen tak ledabyle odmávnout. Týká se totiž alba, jež patří k nejdůležitějším písničkářovým opusům – totiž Blood on the Tracks z kraje roku 1975. Šestidisková krabice s názvem More Blood, More Tracks nabízí konečně úplný pohled na toto období, během kterého se Bob po předchozím zřetelném útlumu vrátil jako autor té nejvyšší ligy. (Jan Tesař)

28 – 29 | Jimi Hendrix: Krajinou elektrických dam

Hendrixovo dvojalbum Electric Ladyland slaví 50. narozeniny a k tomuto výročí přichází na svět luxusní krabice. Najdeme na ní spoustu demosnímků a alternativních verzí, záznam z koncertu v Hollywood Bowl, ale i dokument o vzniku této zásadní desky. Dále láká k poslechu Blu ray s novým pětikanálovým mixem a remasterovaná vinylová edice, jež vznikla plně analogovou cestou. (Jan Tesař)

30 – 31 | The Smashing Pumpkins: Ještě jednou si vrznout

Doba reunionová nekončí a těch, co nadále odolávají, případně z objektivních příčin ještě nestihli konat, není mnoho. Rok 2018 patří mj. také The Smashing Pumpkins, kteří současnou koncertní aktivitu korunují vydáním alba pojmenovaného Shiny And Oh So Bright Vol. 1/LP: No Past. No Future. No Sun. (Michal Husák)

32 – 33 | Laibach: Vždy jsme měli k Severní Koreji a jeho lidu velkou sympatii

Slovinští Laibach provokují i po více než třiceti pěti letech fungování. A to přesto, že spousta omezení, s nimiž se potýkali dříve doma i v zahraničí padla. Řada předsudků i dezinterpretací okolo kapely i dalších aktivit umělců byla vysvětlena. Zahrát koncert v Severní Koreji ovšem byla i po letech bourání represivních zdí silná káva pro celý svět. Kapela na řadu otázek odpověděla jako jeden muž prostřednictvím e-mailu. (Pavel Zelinka)

34 – 36 | Elvis Costello: Z císařské ložnice do současnosti

Na obrýleného človíčka s Elvisovým přízviskem a vizáží Buddyho Hollyho se už málem zapomnělo. Nyní je ale po osmi letech zpátky s novým albem Look Now, na němž mu sekundují jeho letití spolupachatelé z The Imposters. Ovšem že by se mezitím nějak významně poflakoval, to rozhodně ne – stihl spolupracovat s kdekým, psal filmovou hudbu a jako rozehřívací kolo mu posloužilo turné se starším materiálem. (Marcel Anders, Jan Tesař)

37 | Voices Of Rock

Bernard Fowler: Nejen křoví u Stones (Tomáš S. Polívka)

38 – 39 | MC50: Motor znovu šlape

Po dva večery 30. a 31. října roku 1968 se v detroitském sále Grande Ballroom konala vystoupení MC5, průkopníků „high energy“ rock’n’rollu. Živý záznam pořízený během tzv. Ďábelské noci a o Halloweenu vešel do dějin. Deska Kick Out The Jams, která brzy oslaví 50. výročí, je dnes právem považována za jednu z nejlepších live nahrávek všech dob. Kytarista Wayne Kramer se rozhodl kulatiny řádně oslavit. Poskládal dohromady allstar sestavu a pod hlavičkou MC50 vyrazil na turné, které se v listopadu z Ameriky přenese i na evropský kontinent. (Petr Adamík)

40 – 41 | Zlata Hladíková: Mám radost, že se na Radima nezapomíná

Pomalu se blíží velký koncert v pražském Divadle Archa věnovaný Radimu Hladíkovi. Druhého prosince, tedy téměř přesně po dvou letech od jeho odchodu na věčnost (zemřel 4. prosince 2016), na něm různí významní muzikanti a zpěváci vzdají svůj hold výjimečnému kytaristovi, skladateli a kapelníkovi skupiny Blue Effect. Bude to letos již podruhé, tentokrát však ještě mnohem velkolepější. Myšlenka vzpomínkové akce se zrodila v hlavě Zlaty Hladíkové, vdovy po Radimovi a do poslední chvíle manažerky Blue Effectu. S Radimem tvořili celé půl století(!) naprosto úžasný pár a jsem upřímně šťastný, že osud zařídil, abych se s oběma stihl už před lety spřátelit a že Zlata ochotně vyšla vstříc i mé prosbě o rozhovor. (Petr Korál)

42 – 45 | Radim Hladík ml.: Má hra byla a zůstane vizitkou Radima Hladíka

Vzpomínkou na Radima Hladíka nebudou jen dva velké koncerty – odpolední a večerní, které se uskuteční 2. prosince v pražském Divadle Archa, ale už tento měsíc připomene vydavatelství Supraphon legendárního kytaristu boxem 4CD Radim Hladík: Má hra / 1969–2018. Kromě zlatého řezu nejznámějšími skladbami i spolupracemi s různými osobnostmi tato kolekce překvapí i leckteré znalce více než dvěma hodinami nahrávek scénické hudby, které žijí i bez stříbrného plátna a prken znamenajících svět. Lví podíl na zveřejnění těchto rarit má kytaristův syn, zvukový mistr Radim Hladík mladší, jak se ostatně také na držitele dosavadních čtyř Českých lvů sluší a patří. I když zrovna pracoval na zvuku dvou filmů, ochotně se podělil o řadu informací, jež se vznikem tohoto mnohaměsíčního projektu souvisejí. (Pavel Víšek)

46 – 47 | Oldřich Veselý: Rekapitulace vynikajícího zpěváka a klávesisty

K nedožitým sedmdesátinám Oldřicha Veselého vydala firma Supraphon výběrové album Černý racek / To nejlepší rekapitulující jeho nahrávky od písně Válka je vůl, kterou napsal pro Synkopy 61, až po skladbu Líp než psát pár vět, natočenou roku 2011 s E-Bandem. Najde se zde několik zřídka slýchaných nahrávek, ale hlavní síla alba je ve Veselého vrcholném tvůrčím období 1974—1982 a v osvědčených písních, pořízených se skupinami Synkopy 61 (později jen Synkopy) a M. Efekt. (Jaroslav Riedel)

48 – 49 | Monkey Business hoří

Horká albová novinka Monkey Business je tady. Jejich devátá nahrávka Bad Time For Gentlemen je první, kde Tonyu Graves vystřídala na postu zpěvačky Tereza Černochová. Opět se můžeme těšit na muziku, která se neoposlouchá, a nepřehlédnutelný obal, jemuž dominují dobové fotografie Bohdana Holomíčka. Nejen o tom si Rock’n’All popovídal s multiinstrumentalistou, skladatelem a producentem Romanem Holým, který stojí i za oceňovaným albem J.A.R. Eskalace dobra. (Roman Jireš, ČTK)

50 – 58 | Recenze

Up & Down (Co zaujalo naše redaktory v uplynulém měsíci), Země československá, domov můj (5CD), Soulfly, P.O.D., Peter More, Soap & Skin, Petr Linhart, Monkey Business, Alkehol, Wayne Shorter, Blues Amplified, Cermaque, The Prodigy, Dave Grohl, Low, Už jsme doma, Pekař, Marta Jandová, Marissa Nadler, Seasick Steve, The Necks, Alexander „Skip“ Spence

59 | Marta Jandová: Sólovka natočená do mobilu

Marta Jandová, která má za sebou už čtvrtstoletí úspěšné činnosti, překvapivě až teď vydala své první sólové album Barvy. Nápad ho natočit prý však v ní zrál přibližně patnáct let. Téměř celou desku složila a texty opatřila sama. Proč nechtěla spoléhat na pomoc svého otce Petra Jandy z kapely Olympic, se kterým před lety nazpívala úspěšný duet Doteky slávy? O tom i dalších věcech si Rock‘n‘All popovídal přímo se čtyřiačtyřicetiletou zpěvačkou. (Roman Jireš, ČTK)

60 | Pekař: Nahý i oblečený pop’n’roll

Skladatel, textař, zpěvák a kytarista Pekař, vlastním jménem Petr Štolba, získal před dvěma lety řadu ocenění za debut #Pekař. Po několika singlech jako Vrcholky a pády, Dvě duše a Ještěžetě přichází s novým albem Výpověď a autobiografickou knihou Den, kdy jsem dal výpověď. Takže je nejvyšší čas probrat s ním jeho aktivity včetně turné, na kterém se od 26. října nachází. (Roman Jireš, ČTK)

61 | Jelen: Tučný je jedním z kořenů kapely

Osobitou předělávkou písně Spím v obilí Michala Tučného pozvala kapela Jelen na podzimní turné, které začne 16. listopadu v Herálci a na němž vzdá poctu legendě české country. Exkluzivním hostem všech vystoupení bude zpěvákova dcera Míša Tučná, která si s Jelenem zazpívala i v představovaném singlu. Videoklip k němu se natáčel v Hošticích u Volyně, kde Tučný v závěru života bydlel. Podrobnosti nám sdělili zpěvák, kytarista a skladatel Jindra Polák a Míša Tučná. (Roman Jireš, ČTK)

62 – 63 | Petr Linhart: Vpustit dovnitř čerstvý vzduch

V poslední víc než dekádě nadchl krajinomalebný písničkář Petr Linhart především sólovou sudetskou albovou (zatím) trilogií. Nový titul Milostné vzpomínky na Čp. 8 ovšem překvapuje repertoárovým návratem do první poloviny 80. let, kdy Linhart hrával s Čp. 8, legendární kapelou Jaroslava Ježka mladšího. Návratem aranžérsky čerstvým, ale přesto mile nostalgickým. Nejde přitom o jedinou reminiscenci a milostnou vzpomínku. Hádejte, jaký comeback Petr připravil? (Tomáš S. Polívka)

64 – 66 | Mark Knopfler: Řekni, kde ty kytary jsou

Co dělají bývalí členové Dire Straits teď? Všichni se v podstatě věnují hudbě, natáčejí alba a koncertují. Pojďme se podívat, jak si až do letošního roku vedl jejich zakladatel a hlavní postava, Mark Knopfler, který je v podstatě nudný patron. Občas vyjede na turné, natočí desku, která se od té předchozí zase tak neliší, jindy si zahraje s Dylanem. Jeho desky se mohou zdát někomu suchopárné, ale mně připadá, že se vyklidnil a nic si nepotřebuje dokazovat. Prostě klídek a pohoda. Alba vydává v intervalu dvou až tří let, aby se člověku zastesklo a řekl si: „Herdek, ten Knopfler už dlouho nic nevydal.“ V listopadu ovšem přichází novinka Down The Road Wherever. (Ondřej Krista)

68 – 70 | Na vlastní uši

Norbi Kovács (Ondřej Krista)

71 | Mistři v přítmí

Pat Travers: Adept kytarových kouzel (Tomáš S. Polívka)

72 – 75 | Live

Tarja Turunen & Stratovarius, Primal Fear, Riot V, Per Gessle’s Roxette, Jan Burian & Dabiel Fikejz, Chris Norman, Shania Twain

76 – 77 | Mladá krev

The Atavists: V porovnání se sousedními Pardubicemi se Hradec Králové nemůže pyšnit tak silnou hudební scénou. Přesto odtud pochází jedna z nejzajímavějších tuzemských kytarovek. Seznamte se s The Atavists, kteří oživují dědictví zaprášených stylů rockové historie způsobem, který je svěží a aktuální. (Martin Zoul), Goat Girl: V současném proudu nezávislé hudební scény suverénně plave čím dál tím více zajímavých zpěvaček a skladatelek. Z prudce tekoucího řečiště i po půlroce vyčnívá garážově rockový objev z Londýna Goat Girl. (Pavel Zelinka), The KVB: Fungují osm let, na kontě mají pět alb. Přesto se zdá, že teprve v poslední době se dvojice The KVB začíná prosazovat i mimo postpunkovou žánrovou bublinu. Čerstvé album Of Desire a listopadové koncerty v Praze i v Brně by mohly této tendenci v našich zeměpisných šířkách i délkách pomoci. (Pavel Zelinka)

78 – 79 | Julia Holter: Melancholické valéry jedné volnomyšlenkářky

Na scéně nefiguruje Julia Holter ani dekádu, přesto každou její desku očekává větší a větší počet fanoušků. Hudebnici, která kombinuje prvky klasické hudby, avantgardy, jazzu i popu, vyšla na konci října zatím nejtučnější kolekce kariéry: dvojalbum Aviary. Je proto nejvyšší čas si tuto komplexní, nenápadnou a přitom uhrančivou hudebnici představit. (Pavel Zelinka)

80 – 81 | Pamětní playlist Jaromíra Tůmy

Co se hrálo před třiceti lety aneb výběr z autorské rubriky Echo v Mladých světech č. 46-50/1988

82 – 84 | Ana Popović: O síle žen a moci blues

Srbská virtuózní kytaristka a zpěvačka, kterou nezradil americký sen, a dokázala se prosadit v samotné domovině blues, po dlouhém čase konečně znovu zavítá i k nám. Zahraje 15. listopadu v rámci šumperského festivalu Blues Alive. Ana, i když se jí „líbí na vrcholu“ (její nové album se jmenuje Like It On Top) a jde o dámu sebevědomou a ráznou, nezpychla. Je radost s ní komunikovat. (Tomáš S. Polívka)

85 – 87 | Ondřej Bezr: To neskutečný Šumberk blues

Koho jiného se přeptat na letošní 23. bluesový svátek Blues Alive, který v Šumperku vypukne 15. listopadu, než Ondřeje Bezra, už po dvě dekády dramaturga festivalu? Zvláště když můžeme s kovaným hudebním publicistou stočit řeč i na další zajímavosti. Třeba na chystané knihy, které spojuje s Blues Alive alespoň oslí můstek. (Tomáš S. Polívka)

88 – 89 | Jazz & Blues

Dorota Barová, Scott Bradlee’s Postmodern Jukebox (Pavel Víšek)